Page 14 - Kolin_zpravodaj_unor_2020

rozHovor S kateřInoU zveLebILovoU

Jan Kubíček - Kolín se má čím pochlubit

Před pěti lety galerie kolínského divadla poprvé vystavila obrazy akademického malíře Jana Kubíčka. V těchto
týdnech se mohou návštěvníci na stejném místě seznámit také s fotografickou tvorbou tohoto kolínského rodáka.
Další část jeho díla – kresby – představí v září GASK v Kutné hoře. O pozůstalost umělce známého v Čechách i ve
světě pečuje jeho dcera KATEŘINA ZVELEBILOVÁ, kterou jsem požádala o rozhovor.

Jan Kubíček je známý především jako vý- knížky pro nakladatelství Albatros. V podstatě rozdíl, od Čech, našlo odezvu. Pracoval, navázal
znamný malíř geometrické abstrakce. Zpo- nás ale celá léta jistila svým výdělkem maminka. kontakty a udělal si jisté jméno, které se ukázalo
čátku ale maloval město, krajinu kolem v živém povědomí i po roce 1989. Nechtěl ale
Kolína… Kdy došlo v jeho tvorbě k obratu? V roce 1968 využil Jan Kubíček příležitost emigrovat. Odmítl tehdy nabízené stipendi-
Táta opustil tradiční realismus někdy počátkem svobodně se nadechnout a vyvezl své obrazy um a vrátil se k rodině domů. Tím spadla klec.
šedesátých let. Zdálo se mu, že ve výtvarném na výstavu do německého Koblenze. Pomohlo V dalších dvaceti letech byl druh umění, které
umění už bylo vše řečeno. Že je umění „upoví- mu to prosadit se v zahraničí? vyvíjel, v Čechách nežádoucí. Nemohl vystavo-
dané“ a plné balastu vžitých vyjadřovacích pro- Byla to taková partyzánština přímo v době vat ani oficiálně prodávat. Podobný osud potkal
středků. Chtěl ho pročistit, začít od bodu nula. okupace. Obrazy převezl v pick-upu s němec- i další výtvarníky podobného zaměření. Po roce
1989 se však ukázalo, že je nucená izolace při-
vedla k vytrvalosti a soustředění a vytvořili tak
překvapivě silná, svébytná a homogenní díla,
o které je dnes zájem a která se stala nyní již ne-
zpochybnitelnou součástí českého umění.

Kde všude můžeme díla Jana Kubíčka vidět?
V jakých sbírkách či galeriích se dnes
nachází?
Když začnu Prahou, Kubíčkova díla byste našli
v Národní galerii a také v Galerii hlavního města
Prahy. Něco má i Museum Kampa, v Kutné hoře
GASK, v Liberci OGL, v Brně je to Moravská
galerie a v Olomouci Galerie moderního umění.
Hodně děl má Galerie Závodný v Mikulově. Za
zmínku stojí i Galerie Kubík v Litomyšli, další
věci jsou v Lounech… V cizině jsou jeho díla ve
veřejných sbírkách několika galerií v Německu,
dále ve Švýcarsku, Polsku, Holandsku, na Slo-
vensku či v USA.

Kateřina Zvelebilová s architektem Zdeňkem Fránkem (vlevo) v dílně Václava Svobody při přípravě Kubíčkova V Kolíně se podařilo realizovat první Kubíč-
objektu pro Husovo náměstí foto: Jan Zvelebil
kovo trojrozměrné dílo určené do veřejné-
ho prostoru. Je na Husově náměstí a jmenuje
Sdělovat jasně a konkrétně. Objevit elementární kým novinářem a sběratelem Hansem-Pet- se Dislokace. Co podle Vás představuje a jak
řád a vyjádřit ho jednoduchými formami. Stejně rem Riesem. Narychlo a tajně, za tmy prý míjeli byste ho sama popsala?
jako viděl krásu v obyčejném skromném životě, obrněné ruské vozy. Táta pak zůstal v Německu Je tu základní tvar, čtverec, který se promě-
který žil. A z těchto premis se postupně vyvinu- asi tři měsíce a jeho umělecké myšlení tam, na nil odtržením, dislokací. Jeho části odpadají či
lo jeho geometrické umění. Maloval především se vylamují do obou stran. Stojí tu objekt a my
základní tvary a jejich logické proměny a vztahy. v něm, nehybném, vidíme pohyb. Můžeme
Koho by zajímaly podrobnosti, najde je na we- přitom snadno vysledovat těch několik disloka-
bových stránkách s adresou art-jankubicek.cz cí, které k výslednému tvaru vedly. Je to pohyb
i s ukázkami jeho prací. v nehybnosti.

Jak byste několika větami popsala dílo svého Objekt budí pozornost. Někdy i nevítanou.
otce čtenářům Zpravodaje? Plánujete s tím něco udělat?
Táta kromě fotografování a malování využí- Dílo má záměrně takovou velikost, aby mohlo
val řadu dalších výrazových prostředků. Celá být s lidmi v kontaktu. Může posloužit jako od-
léta se průběžně věnoval kresbě, dělal i koláže, počívadlo, kolemjdoucí si na dislokované části
věnoval se grafice, zůstalo po něm i několik mohou sednout jako na lavičku, opřít se, natáh-
trojrozměrných objektů. Protože za minulého nout si nohy. A děti mohou objekt využít jako
režimu nemohl řádně vystavovat a malováním prolézačku. Místo toho na něj ale některé ošklivě
se tím pádem nemohl uživit, paralelně si vydělá- čmárají. To se dnes, bohužel, děje často. Samo-
val tvorbou užitého umění. V šedesátých letech zřejmě mě to mrzí a bolí. Spolu s městem pracu-
dělal filmové plakáty, později ilustroval dětské jeme na tom, aby se objekt přetřel nový druhem
Jan Kubíček, Akce s kruhy a půlkruhy, 1994, foto archiv
14