Page 15 - Chytrý zpravodaj - Židlochovice 01 2022

www.zidlochovice.cz Volný čas: z historie 15

Rok na vsi v práci, zábavě a náboženství

Lubomír Spáčil panáčka popelem křížek na čele a budou dělat
Vlastivědný spolek dobrotu.
Na Hromnice (2. února) si každá rodina
nechá posvětit dlouhou svíci (hromničku),
Napadl sníh. Dospělí s ním mají každé ráno aby byla po ruce pro případ letní bouřky nebo,
práci, musí ho odmetat a odhazovat ode dve- nedejbože, pro případ úmrtí v rodině. Židlo-
ří. Děti si však sníh nemohou vynachválit. Nic chovičtí se chlubí dobrým zdravím, práce je
je neudrží doma. Jenom ven a zase ven. Tváře naučila odolnosti a podceňování nemocí. Staří

zfialovělé, nosy červené, uši zebou, ale to nic lidé více věřili domácí „meducíně“ než dokto-
není. Hrdinsky jektají zuby a tvrdí, že je přece rům. Léčilo se babskými prostředky, které buď
docela teplo. Na stráních Výhonu jezdí sáňkaři, pomohly, nebo taky ne. V tom případě to pro-
na zátočinách Švarcavy se kloužou nebo bruslí stě byla vůle Boží. Staří lidé prostě doktorům
(ty šťastnější) děti. Tomu všemu vévodí sněhu- nevěří. Ti jenom tahají z lidí peníze za prohlíd-
lák se starým hrncem na hlavě a kusem haluze ky, kapky a patáčky, které ani nepomohou, ani
místo ruky. V poledne se to všechno přižene neublíží. Když Pán Bůh dá, tak se člověk uzdra-
domů s křikem: „Maminko, já mám strašný ví sám. Když nepomůže domácí léčení, tak
hlad!“ A tak to, co je nachystané na stole, zmi- zavolají panáčka, aby dědečka zaopatřil, a dál
zí jako mávnutím kouzelného proutku. Ještě už je to vůle Boží. Je pravdou, že většinou umí-
že hospodyně stačila trochu toho jídla dát na rají v poměrně vysokém věku, když už nějaký
bok pro hospodáře. Však nejedna sousedka si ten čas se vláčil jako mátoha a ztráceli se den za
své kamarádce stěžuje: „Poslechni, Teri, jak to dnem, jak sousedce sdělila jejich snacha nebo
děláš? Vždyť my jsme nedávno zabíjeli, ale ty dcera. Když se pak rozezní umíráček, pokřižují
děcka toho stačí tolik sníst, že po špeku zůstaly že jsou dobře organizované, bývá tam nejlepší se sousedi a potichu si řeknou „Tak starý Horák
jenom ty špagáty. Hřebíky by to pokřópalo, je to zábava a rovněž hudba si dává záležet. A taky to má za sebou, budiž mu odpuštěno, vždyť si
tak vylétané, já už nevím, čím je mám nakrmit. proto, že nebezpečí požáru je strašně rozšířené, užil tady na tom mizerném světě jak radostí, tak
Bože holka, jak ty to zvládáš?“ Ale děcka? Po a tak všichni, kdo se umí ohni postavit, jsou starostí více než dost“ a pomodlí se za zemřelé-
obědě zase ven a neuvidíš je až do večera, kdy v obecné vážnosti všech sousedů, kteří rádi ho nějaký ten Otčenáš.
je dom přižene tma. přispějí nějakým darem do tomboly. A koneč-
ně, jejich heslo zní „Ni zisk, ni slávu. Blízkému ÚNOR BÍLÝ – POLE SÍLÍ!
TŘI KRÁLOVÉ A LEDEN ku prospěchu, vlasti ku pomoci“. Ale na každém Jinak nese již jen čekání na jaro. Hospodáři
Dozvukem Vánoc je svátek Tří králů. Den bálu musí být pořádná rvačka a hasiči to jsou obcházejí pole a sady, aby odhadli, kolik ško-
před tímto svátkem se v kostele světí tříkrálo- chlapi jak se patří a pro ránu nejdou daleko. dy zase ta zima napáchala. Pantáta Novák, tak
vá voda, která se doma pak leje do kropenek Plesy končí masopustním veselím a přípra- jako každý rok, spolu s dalšími chlapy „dělají
umístěných na dveřích v kuchyni nebo ve svět- vou na předvelikonoční postní období. Dědi- led“. Z mlýnského rybníka vysekávají led, který
nici. Návštěvníci si pak při příchodu do domu nu ovládne bujné veselí, kdy chlapi málem navážejí do ledáren v jednotlivých hospodách.
namáčejí dva prsty (palec a ukazováček) a zna- pro hospodu zapomínají na dobytek a poklí- Každý hospodský, tak jako řezník, se snaží zís-
menají se křížem. Také přijde-li kněz zaopat- zet musí často pouze hospodyně a čeládka. kat ledu co nejvíce, aby mu vydržel až do další
řovat nemocného, naleje se tříkrálová voda do V úterý, před škaredou středou chodí po dědi- zimy. Je to nutné kvůli chlazení piva i masa.
hrnečku, namočí se do ní kytička vymlácených ně maškary s rozvernými popěvky a různými Sedláci tu práci vítají, nejen že si něco přivydě-
žitných klasů, kterou pak kněz vykropí seknici taškařicemi. V domech dostanou kus špeku lají, ale koně dlouhým stáním v zimě strádají,
a lože nemocného. „na rožeň“, krapet slivovice nebo deci vína na a když se potom dostanou ven z maštale, jsou
Na Tři krále chodí po dědině koledníci zahřátí, potancují s ženskými v chalupě, aby jako utržení. Je proto nutné je i v zimě občas
s papírovou čepicí na hlavě a před každým jim přinesly štěstí a úrodu v příštím roce. Mezi projet, třeba jen tak na návštěvu kmocháčka
domem zpívají starodávnou koledu: rituální hříčky patří i povalení mladých dívek v sousední dědině, nebo zapřažené v saních jen
a žen medvědem, které má zajistit jejich plod- tak pro radost dětí a hospodyně.
My tři králové jdeme k vám, nost. Všichni mají pochopení a dost trpělivosti
štěstí, zdraví vinšujem vám. pro jejich žerty, které by v jiné době a jiné situ-
Štěstí, zdraví dlouhá léta, aci byly nepřijatelné a nepatřičné. Masopust,
my jsme k vám přišli zdaleka... ostatky nebo také fašanky jsou plně ve stylu
nápěvku:
Karlík Nováků měl letos smůlu. Musel dělat
toho černého vzadu, co vystrkuje pořád bradu. Fašanky, fašanky, veliká noc bude,
Je to k zbláznění, a navíc musí mít celou hubu kdo nemá kožicha, tomu zima bude.
začerněnou sazemi, kdo to má potom umývat. Panímámo, panímámo, pěkný šorec máte,
Však ani jeho kamarádi nebyli doma pochvá- také nám zajisté kus slaniny dáte?
leni, dostali pěkně vyčiněno od maminek, A když nám nedáte, tak to uhlídáte,
protože na koledu vytáhli z truhly svoje noční všechny hrnce vám rozbijem,
košile, které byly tím řáděním značně pozna- co v polici máte!
menané. Eště, že ta koleda stála za těch několik Masopust se krátí, už se nenavrátí…
bouchanců do zad, co museli pro slávu třech
králů protrpět. …zpívá se donekonečna při obcházení dědi-
Leden je sezona bálů a plesů. Konají je ny. V tento den je dovoleno žertovat, tak toho
všechny spolky v městečku. Pochopitelně, kaž- musejí mládenci v maskách důkladně využít.
dý spolek v jiné hospodě. Nejproslulejší jsou Kdo má napilno, tak se rychle ožení, než
hasičské bály, možná proto, že jejich členové bude půst (a po půstu už to bude vidět). Druhý
jsou složením napříč ze všech občanů. Mož- den – na Škaredou středu se všechno změní,
ná také proto, že všichni členové přicházejí jako když utne. Ráno v kostele si nechají všich-
v hasičských uniformách, ale nejspíše proto, ni ti divoši, kteří ještě v noci řádili, udělat od pokračování na straně 16 >>