Page 9 - Zpravodaj_brezen_2020
P. 9
Radek Bělina – stavbyvedoucí rozhlas, nečtu negativní zprávy a nekoukám herně. Všechno kvete, ptáčci nám k tomu zpívají
na noviny. Nezajímají mne počty nemocných a já se tam jako vždy, na pohodlném lehátku,
Všechno je jinak. Ráno se vzbudím jako vždyc- a nakažených, ani nepřemýšlím nad finanční pěkně prospím. Zatím s manželem nemáme
ky, ale není kam vyrazit na kafíčko s čerstvým stránkou. Snažím se co nejvíc vyvarovat stresu žádnou ponorkovou nemoc, jenom mám velký
rohlíkem. Maximálně zajdu pro pečivo a dove- a lovím pozitivní myšlenky všude, kde se dá. strach stoupnout si na váhu. Manžel totiž stále
zu ho dětem. Pak jedu na dílnu uklidňovat klu- vymýšlí, co si dáme dobrého, a večer si k tele-
ky a přemlouvat je, aby vůbec někam jeli. Máme Jan Chvojka – zástupce ředitele ZŠ vizi dáváme čůčo – bezinkové víno, které si na
jen agenturní pracovníky z Ukrajiny, pro kte- Mnichovická, správce facebookové podzim děláme podle rodinného receptu. Je
ré zprávy z médií nejsou moc srozumitelné skupiny Můj Kolín výborné! A k tomu samozřejmě něco dobrého
a mají strach. A starosti. Nová víza se teď ne- na zub.
vydávají a stará jim končí během několika dnů Vzhledem k tomu, že manželka s dcerou se
nebo týdnů. Také nevědí, jak se dostat domů, vrátily z Velké Británie, jsme už osmý den v ka- Eliška Tesařová – zpěvačka,
když Slovensko, Polsko i Maďarsko uzavře- ranténě na druhou. Ráno vstávám kolem sedmé maminka na mateřské dovolené
ly hranice. Ukrajinská ambasáda prý vypravuje a připravím se na pravidelný meeting s učiteli
Zřejmě nikdy jsem neprováděla jarní úklid
zvláštní vlaky, ale na konzulát Ukrajiny se nedá a paní ředitelkou. Do dvou pak řešíme otázky s takovou vervou a poctivostí. Leskne se i to, co
dovolat, zkoušel jsem mockrát, marně. Deba- vzdálené výuky: zadávání domácích úkolů, ko- se nikdy předtím nelesklo, a domácí úkolník,
ta obvykle končí tím, že to budeme zkoušet dál, munikaci s žáky i rodiči. Odpoledne se snažím na který se dříve hlavně prášilo, zažívá nebý-
a kluci se rozjedou po stavbách. Tam nastává s kolegy moderovat Můj Kolín. Ten se nyní valou přízeň. Stejně tak i má osoba na mateř-
další problém. My stavaři sice máme výjimku změnil v informační kanál. Snažíme se pomáhat, ské. Mít manžela pracujícího z domova sedm
a stavebniny taky, ale většina jich přešla na bez- shánět materiál na roušky, koordinovat šití. Vše dní v týdnu? To je něco, co jsem vlastně ještě
kontaktní prodej. Pošlu objednávku a čekám na ve spolupráci s městem. Švadlenky směřujeme nikdy nezažila, a naše vztahové kompetence
potvrzení a datum výdeje. Co bylo možné kou- na paní Jiřinu Holubovou, materiál tamtéž. Vše budou možná provětrány stejně důkladně jako
pit během jednoho dne, teď trvá i týden. Dodáv- je ale možné jen díky nesmírné obětavosti lidí všechny šuplíky. Teď trošku vážněji – tahle
ky dveří a oken od dodavatelů ze zahraničí taky v Kolíně. Semkli se a chtějí pomoci. Ať to je výše rovina je opravdu velikým benefitem v nemi-
váznou. Buď to není vyrobené, protože vypad- zmíněné šití nebo pomoc seniorům. Dostal mne lých událostech. Jsme na začátku, až za nějaký
li dodavatelé, nebo vázne doprava. Na kamion i přístup vietnamské komunity – od šití roušek čas skutečně prověříme trpělivost i pevnou vůli.
Zatím jsem si všimla, že prosté okamžiky rodin-
to není, malí dopravci nejezdí, sami si taky ne- pro potřebné až po bezplatné občerstvení pro ného života teď dostávají zvláštní sílu a důleži-
dojedeme, nesmíme. Potíže nekončí, ani když se zdravotní personál či policii nebo hasiče. Večer tost. Doma s malou Anežkou hodně tvoříme.
podaří zakázku dodělat. Management odběra- pracuji na sebevzdělávání. Učím se technolo- Zpíváme, malujeme, čteme… (mít doma dva
telských firem obvykle sedí doma, buď v karan- gii výuky ve Webex Meetings. Také komuniku- znuděné puberťáky, takhle romantická zřejmě
téně, nebo na home office. Když už dílo předá- ji s kolegy a přes přátele sběratele sleduji dění nebudu). Těší mě, že v naší ulici i přilehlém
me a vyfakturujeme, zase nejsou účetní, které by po celém ve světě. Tím mám přímé a nezkres- okolí je patrná soudržnost, lidé se vnímají
provedly platbu, protože se starají doma o děti. lené údaje o boji s tou virovou bestií. Raduji se a jsou připravení pomoci, kdyby bylo třeba.
A cash flow pokulhává. No, prostě je to „fajn“. z mála, třeba i ze sehnání gumiček na šití roušek. Obdivuji také svou maminku, že dál neúnavně
Ale nechci si stěžovat. Pořád jsme na tom líp než A říkám si, že musí být už jen lépe. ordinuje, snaží se zamezit panice a přispět ke
spousta jiných. zvládnutí celé situace. Nákaza nás jistě ohro-
Lada Foffová – důchodkyně žuje a omezuje, ale tohle období se dá brát
Ivanka Hladíková – majitelka i jako taková neplánovaná příležitost, abychom
oprášili to, co skutečně dělá člověka člověkem.
tetovacího salonu Vzhledem k našemu věku dřepíme s man- Držím nám všem palce.
želem doma a děti nám chodí na nákupy. Musí
Svou živnost jsem musela ukončit ze dne na také obstarat naši tetu, které je devadesát pět let Vít Rakušan – poslanec, předseda
den a na dobu neurčitou. Najednou se změnil a nejraději by si chodila nakupovat sama. Volala hnutí STAN
celý můj režim, musela jsem vystoupit ze své mi, že už důchodci vyhrazený čas v obchodech,
komfortní zóny a změnit myšlení. Obvolá- tak se prý o ni nemusíme starat. Razantně jsem Můj denní režim? Zatím byl jen a jen pra-
ní klientů a úřadů bylo to nejjednodušší. Pak jí do telefonu řekla, ať pěkně sedí doma na zadku covní. Jako člen bezpečnostního výboru Sně-
přišla druhá část, co dělat. Jakmile člověk přijde a nikam nechodí. Ani neprotestovala a vzala to. movny chodím na jeho zasedání, zúčastňu-
o práci, kterou žije, je to opravdu těžké. Nejtěž- Bydlí v domě se zahradou, má malého, veselé- ji se telekonferencí s premiérem, kde klademe
ší pro mne jsou kvanta negativních informa- ho pejska, s kterým se stále baví, tak se nenudí. otázky a snažíme se dostat ke konkrétním od-
cí. Bydlíme s manželem ve městě v garsonce My jsme dopoledne doma. Manžel lítá po pro- povědím. Jsem také ve stálém spojení s panem
a z každodenního hlášení rozhlasu a štěbetá- gramech v televizi a já šiju a vařím. Ušila jsem starostou Kašparem a snažím se být pro něj
ní kolemjdoucích pod okny o koronaviru mne roušky pro celou rodinu a také udělala resty rychlou spojkou „nahoru“. Tahle zvláštní
doba je výzvou pro nás všechny. Zkouška sou-
začala bolet hlava, aniž bych byla nemocná. – zúžit kalhoty, přešít si letní bundičku, synovi držnosti. Solidarity. Lidství v nás. A také tr-
Stres je nejhorší spouštěč všeho. Naštěstí nás za- olemovat vlajku, se kterou jezdí s klukama na pělivosti a tolerance. Mou rodinu má za pár
chránila zahrádka, kde je opravdový klid, takže čundry. Roušky jsem ušila pro každého člena týdnů potkat šťastná událost, narození mého
se snažím trávit nejvíc času tam. Když jsem ve rodiny dvě. Syn a vnuk měli připomínky k bílé třetího dítěte. Samozřejmě mi je trochu líto,
městě, jen vyvenčím pejsky a zabarikáduju se barvě, tak jsem se dala do šití barevných. Děti a v jaké situaci přijde další Rakušan na svět.
v bytě. Maluju obrazy, návrhy k tetování, šiju vnoučata nám nosí nákupy, které nám předáva- Snad pro nás bude tohle těžké období i příleži-
roušky pro potřebné, čtu si knížku o renovaci in- jí oknem. Já jim na oplátku dám něco dobrého. tostí malinko se zastavit, usebrat se… Vnímat
teriéru a snažím se myslet na to, co budu sázet na Kynuté meruňkové knedlíky, řepánky nebo sebe a své blízké pohledem, ze kterého krize
zahrádce, co budu dělat v létě. Z filmů koukám puding s piškoty a zavařeninou. Spokojenost je smazala povrchnost všedního dne.
jen na samé komedie. Co rozhodně nedělám – na obou stranách. Po obědě chodíme na zahrád-
nechodím do města mezi lidi, neposlouchám ku dělat jarní práce a také se slunit. Je tam nád- hm
9