Page 10 - Liteň březen 2021 oprava
P. 10

LITEŇSKÉ ZRCADLO 3/2021                                                                       Strana 10

         Z NAŠÍ HISTORIE: Třicetiletá válka. Díl 3 – Doba pobělohorská v našem kraji
         Po  porážce  českého  stavovského  po-
         vstání  na  Bílé  hoře  a  popravě  27  čes-
         kých pánů na Staroměstském náměstí
         následovala ze strany císaře Ferdinan-
         da  II.  násilná  rekatolizace  a  rozsáhlá
         konfiskace  majetku  protestantských
         šlechticů a měst, která se vzepřela císa-
         ři a přidala se na stranu povstání. Mezi
         potrestaná města patřil i Beroun.
         Byly mu odejmuty vsi a majetky: Lhot-
         ka, Lištice, sladový mlýn, poplužní dvůr
         na  dolejším  předměstí,  dvory  Záptačí,
         Herinky, na Veselé. K tomu ještě musel
         zaplatit  kontribuce  čítající  50  000  kop
         míšenských grošů.  Dále mu byla ulože-
         na povinnost ze svého rozpočtu vydržo-
         vat stálou císařskou vojenskou posádku
         v počtu více než tří stovek mužů. V le-
         tech  1620–1625  tak  město  vydalo  na   V Magdeburgu (nazývaném ve staré češtině Děvín) došlo k největšímu krveprolití
         udržování  posádky  přes  150  000  zla-  v době třicetileté války. Císařští vojáci nešetřili po dobytí města ženy ani děti. Kres-
         tých. Toto všechno znamenalo pro měs-  ba  z  německé  tiskoviny  Theatrum  Europeaum  s  vyobrazením  dvouhlavého
         to Beroun ekonomickou katastrofu, ale   habsburského orla (vlevo nahoře) a městským znakem Magdeburgu (vpravo) zná-
         to  nejhorší  mělo  teprve  následovat   zorňuje  obsazení  předměstí  Magdeburgu  císařským  vojskem  v  dubnu  1631.
         v příštích letech s příchodem švédských   Zdroj: Wikimedia Commons
         vojsk.
            Ta  přišla  protestantům  na  pomoc   Švédsko vstupuje do války    nejméně  25  000  lidí,  císařští  vojáci  je
         poté, co císař Ferdinand II. vydal v břez-  Proti Restitučnímu ediktu se zvedla ob- vláčeli  je  koňmi  po  ulicích,  napichovali
         nu 1626 Restituční edikt, který zname-  rovská  vlna  odporu  a  protestanti  našli  na  kůly,  upalovali  za  živa,  nešetřili  ani
         nal  rozsáhlou  konfiskaci  majetku  pro-  zastánce  ve  švédském  králi  Gustavu  II.  ženy  a  děti.  Brutální  řádění  v  hořícím
         testantů  včetně  zrušení  všech  výsad  Adolfovi.  Ten  prosby  o  pomoc  vyslyšel  Magdeburgu trvalo čtyři dny, dokud jej
         vydobytých  například  v  husitských  vál-  s vidinou rozšíření svého vlivu a území a  nezastavil  rozkaz  samotného  Tillyho.
         kách. Kromě toho nutil protestanty pře- ještě  roku  1630  se  svou  armádou  Město  lehlo  z  90  procent  popelem
         stoupit na katolickou víru.        o síle okolo 13 000 mužů vylodil na os- a tato smutná událost vešla ve známost
                                            trově Usedom nedaleko Štětína v dneš- jako „magdeburská svatba“.
                                            ním  Polsku. Stojí za zmínku, že Gustav     Kurfiřt sousedního saského knížectví
                                            Adolf se stal jediným panovníkem této  Jan  Jiří  se  proti  Tillymu  spojil  se  švéd-
                                            války,  který  vedl  osobně  svoje  armády  ských králem. Vytvořili armádu o síle 42
                                            do  bitev  a  těšil  se  mezi  svými  vojáky  000  mužů,  která  17.  září  téhož  roku
                                            nebývalé  úctě.  Velmi  dobře  vycvičená  porazila císařskou armádu v bitvě u Bre-
                                            švédská armáda se skládala na tehdejší  itenfeldu  poblíž  Lipska.  Tilly  se  poté
                                            dobu z nezvykle vysokého počtu dobro- marně snažil zabránit Švédům v pronik-
                                            volníků a sedláků loajálních králi. Gusta- nutí  do  Bavorska,  v  bitvě  u  Rainu  nad
                                            va II. Adolfa navíc finančně podporovala  Lechem  prohrál  a  utrpěl  smrtelné  zra-
                                            Francie,  což  mu  umožnilo  zvýšit  počet  nění.   Švédská a saská armáda tak vpo-
                                            vojáků na 36 000. Další pomoc přišla od  chodovala  v  létě  1632  do  Čech  a  do
                                            nizozemských provincií. Nejvýraznějším  Prahy, kde začala rabovat domy. Spolu
                                            spojencem na území Svaté říše se stalo  s  nimi  se  vrátili  i  čeští  stavové,  které
                                            Sasko sousedící s českými zeměmi.   v  květnu  1632  vyhnal  znovu  z  Prahy
                                            Masakr u Magdeburgu                Albrecht z Valdštejna.
                                            Silné  armádě  švédského  krále  se  měl      Situace  se  v  době  třicetileté  války
                                            postavit Johann Tserclaes Tilly, vlámský   neustále měnila a obyvatelstvo tím ne-
                                            generál,  který  v  čele  císařské  armády   smírně trpělo. Všechny strany konfliktu
                                            nahradil úspěšného vojevůdce Albrech-  totiž uplatňovaly politiku spálené země,
                                            ta z Valdštejna. Toho se císař zbavil na  dobyté  území  plundrovaly,  vraždily,
                                            radu kurfiřtů v srpnu 1630. Tilly si záhy   trávily studny, vypalovaly domy, znásil-
                                            připsal první vítězství, které ovšem do- ňovaly.  Většina  vojáků  byli  žoldnéři
                                            provázel nejkrvavější  masakr třicetileté   z  nejrůznějších  zemí  Evropy,  převážně
                                            války. Po dvouměsíčním obléhání dobyl  z Anglie, Irska, Itálie, Chorvatska a jejich
                                            v květnu 1631 Magdeburg, hlavní měs-  jedinou  motivací  bylo  rabování.  Další
                                            to  Anhaltského  knížectví,  které  bylo  ranou pro běžné obyvatele byly morové
         Generál Tilly, který převzal velení císař-                            a jiné nákazy, které vojáci roznášeli.
         ských sil po Albrechtu z Valdštejna.   největším   protestantským   městem
         Zdroj: Wikimedia Commons           v celé Svaté říši. Přitom došlo k masakru     Pokračování na další straně
   5   6   7   8   9   10   11   12