Page 11 - Chytrý Zpravodaj - Čáslav květen 2021

Život ve městě 11

ORLI, SOKOLI I JESTŘÁBI
NA BEZPEČÍ ČÁSLAVSKÝCH STÍHAČEK DOHLÍŽÍ 16 DRAVCŮ kapitánka Hana Havrdová

tíhačky patří ve výzbroji každé armády k tomu nejcen- ce je nejnáročnější vždy začátek jarního tahu, v případě havranů
Snějšímu. Nejde jen o finanční hodnotu, ale také o pres- pak tah podzimní. Problematické je také období vyvádění a osa-
tiž. Proto si vzdušné síly své stroje hýčkají a střeží je doslova mostatňování mláďat. „Proto úzce spolupracujeme s okolními
jako oko v hlavě. Pomáhají jim v tom i stanice biologické ochra- mysliveckými spolky, které nám pomáhají ve své honitbě vytlačit
ny se svými svěřenci: ta čáslavská funguje už od roku 1984 zvěř od perimetru letiště a při plašení nám povolují vstup na jejich
a v současné době zde pro armádu „pracuje“ 16 dravců. pozemky.“
„Střet ptáka s letadlem může znamenat velké nebezpečí ne-
jen pro samotné letadlo, ale také pro osádku. Nebezpečí střetů Sokolníci znají letiště i okolí
prudce stouplo s rozvojem proudových letadel: pro představu, Sokolníci musejí mít velmi dobré znalosti o ptácích v okruhu
při rychlosti 900 km/h představuje náraz dvoukilového opeřence okolo letiště v průměru přes 10 kilometrů. Dále o seřadištích,
energii cca 25 tun. Celosvětově se škody po srážkách s ptáky od- hnízdištích, nocovištích velkých ptáků, jako jsou čápi bílí, čápi
hadují řádově na stovky milionů dolarů ročně,“ vysvětluje hlavní černí nebo velcí vodní ptáci a dravci, aby mohli každý den před
důvod vzniku těchto středisek velitel 21. základny taktického le- letovou akcí podávat pilotům přehled o ornitologické situaci. Ve
tectva Čáslav, plukovník generálního štábu Jaroslav Míka. vnitřním ornitologickém pásmu, což je těsné okolí vzletové a při-
V Čáslavi momentálně stávací dráhy, musejí takzvaní bolkaři
chovají šestnáct dravců. držet volně žijící ptáky co nejdále od
Jsou zde káňata Harris- dráhy.
ova, orli, jestřáb, sokoli
a rarozi. „Káně Harrisovo Trénink se speciálním drakem
a orli se používají na srst- Při výcviku především sokolovitých
natou zvěř, sokoli a rarozi dravců používají čáslavští sokolníci
na létající kořist, což jsou nové metody s využitím draků (na ji-
například holubi a špač- ných letištích používají nově i drony).
ci. Univerzální jestřáb loví Vypustí draka, pod nímž je připevněný
oboje,“ říká rotmistr Jiří kousek masa jako návnada, na kterou
Rybář, velitel stanice bio- dravec zaútočí. „Začíná se ve výšce pár
logické ochrany. Probíha- metrů, později třeba i víc než půl kilo-
jí-li letové akce a dravce nelze nasadit, odhání se nechtěná zvěř metru. Výcvik se samozřejmě koordinuje s řídicí věží,“ zdůrazňuje
šrapnely, v krajním případě výstřely z brokovnic. Rybář. Tato metoda je podle něj výhodná ze dvou důvodů: pole-
Největší nebezpečí pro letadla představují ptáci, kteří žijí tující drak zastraší ostatní volně žijící ptáky a zároveň pomáhá
v hejnech – například špačci, kvíčaly, havrani nebo čejky. „Drav- dravcům rychle si zlepšit kondici.
ci pomáhají vymezovat letecké teritorium. Ostatní ptáci se naučí Při výcviku orlů a káňat pak sokolníci používají automobil, za
sem nelétat, což znamená větší bezpečnost pro letadla a jejich nímž na provaze tahají atrapu lišky nebo zajíce, která představuje
osádky,“ doplňuje Rybář s tím, že pro sokolníky a jejich svěřen- kořist.

K. H. Mácha a Čáslav?
AJ
„Byl pozdní večer – první máj – ve- Byť navštívil například Krkonoše (Svoboda i Janu Krušinovi z Lichtenburka (1406),
černí máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval nad Úpou, Sněžka), Trutnov, Dvůr Králové, jednomu ze zemských vladařů zvole-
ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj…“ Hradec Králové, Kunětickou horu a Pardu- ných na Čáslavském sněmu ve dnech
Slavnou báseň od Karla Hynka Máchy ur- bice, Lichnice, Semtěš, Kutnou Horu, Po- 3.–7. června 1421.
čitě všichni dobře znáte. A jelikož první děbrady, Český Brod nebo Kostelec nad Pokud tedy budete chtít navštívit
květen tradičně slavíme jako svátek zami- Černými lesy. Cestu ukončil v Praze. místo, které je úzce spjato s Karlem Hyn-
lovaných, rozhodli jsme se zapátrat v his- Jedním z míst, které odjakživa lákalo kem Máchou, vydejte se na zříceninu
torii a najít mezi naším městem a jedním básníky, spisovatele i malíře, byla nedo- tohoto hradu. Naskytne se vám možnost
z nejvýznamnějších českých básníků sou- bytná pevnost Kumburk. Prokazatelně na prohlédnout si pamětní desku informující
vislost. něj vyšel i K. H. Mácha, což dokládají zápis o básníkově návštěvě, umístěnou v horní
Mácha nikdy Čáslav nenavštívil. Do- i kresba v jeho deníku. věži hradu. Využít k tomu symbolicky mů-
konce i na své tzv. „třetí cestě“ na Bezděz A přesně v tomto bodě bychom žete třeba právě den oslav Prvního máje.
(20. 8. – 6. 9. 1833), kterou sám nazval mohli najít nepřímou souvislost s Čás-
„skutečnou poutí“, naše město minul. laví. Hrad Kumburk totiž patřil mimo jiné