Page 12 - Chytrý zpravodaj - Žďár nad Orlicí březen 2022
P. 12
Jak vidíš svou kariéru výhledově?
Samozřejmě si nedělám iluze, že budu do pětasedmdesáti lézt po stromech. Čas
od času dělám školení – školím záchranu a první pomoc, občas dělám kurzy
bezpečnosti práce. Firma, pro kterou hodně pracuji, je velmi progresivní a zabývá
se různými přístrojovými technologiemi, protože věda se rychle dostává
i do tohoto oboru. Takže pracuji s tomografem, což je přístroj, který dokáže
pomocí sond rozmístěných na kmeni pod kůrou určit, zda je ve stromě dutina
a tím nedestruktivně zjistit jaký je rozsah poškození stromu. Teď to vypadá, že se
budou pořizovat tahové zkoušky, což je další stupeň přístrojových testů. Ty testy
spočívají v tom, že se na stromě ve výšce 8-10 metrů ukotví lano a za to lano se tahá
vypočítanou silou – kolem tří tun. Na stromě se umístí několik sond, které měří,
jak strom reaguje na zatížení – jestli se kroutí, jestli se vlákna protahují, jestli se
mění úhel kmene a z toho lze předpovědět, zda během silného větru strom selže
zlomením či vývratem. A tento druh prací je možno dělat ze země či z plošiny.
Jak pak s odstupem vnímali tuto kariéru tvoji rodiče?
Já mám strašně tolerantní rodiče. Až tak tolerantní, že si myslím, že to bylo špatně.
Jindra pak s humorem dodává: „Kdyby mě řezali, když jsem byl mladej, mohl jsem
teď být ekonom nebo matematik.“ :-)
Velmi zajímavé je to, že jsem se profesí i místem vrátil k původu rodu Pražáků.
Můj táta dostal k 65tým narozeninám rodokmen našeho rodu po meči. Nejstarší
Pražák, kterého dohledali, byl Daniel Pražák z Kostelce nad Orlicí, což je vlastně
za kopcem. A můj prapradědeček byl zámecký zahradník v Chroustovicích
na zámku, kde měl na starosti jak zahradu, tak i celý park a tudíž i stromy.
Když se podíváš na svou kariéru arboristy, jsi za tu cestu rád? Našel ses v tom?
Jo, je to dobrý. Pochopitelně jsou chvíle, kdy si říkám, že zrovna dneska bych
na strom nelezl, ale určitě převažují ty světlé body.
Jindrovi za tento rozhovor moc děkuji. Z jeho příběhu je vidět, že když se člověk
otevře novým možnostem a vydá se po neprozkoumaných cestách, život ho
dovede k jeho poslání. Poslání, které Jindra vykonává s láskou a v prvé řádě
v zájmu o stromy samotné, což zaslouží náš obdiv.
Mgr. Miluše Wiebkin
12