Page 12 - Chytrý zpravodaj - Žďár nad Orlicí březen 2022
P. 12

Jak vidíš svou kariéru výhledově?
        Samozřejmě si nedělám iluze, že budu do pětasedmdesáti lézt po stromech.  Čas
        od času dělám školení – školím záchranu a první pomoc, občas dělám kurzy
        bezpečnosti práce.  Firma, pro kterou hodně pracuji, je velmi progresivní a zabývá
        se  různými  přístrojovými  technologiemi,  protože  věda  se  rychle  dostává
        i do tohoto oboru.   Takže pracuji s tomografem, což je přístroj, který dokáže
        pomocí sond rozmístěných na kmeni pod kůrou určit, zda je ve stromě dutina
        a tím nedestruktivně zjistit jaký je rozsah poškození stromu.  Teď to vypadá, že se
        budou pořizovat tahové zkoušky, což je další stupeň přístrojových testů. Ty testy
        spočívají v tom, že se na stromě ve výšce 8-10 metrů ukotví lano a za to lano se tahá
        vypočítanou silou – kolem tří tun.  Na stromě se umístí několik sond, které měří,
        jak strom reaguje na zatížení – jestli se kroutí, jestli se vlákna protahují, jestli se
        mění úhel kmene a z toho lze předpovědět, zda během silného větru strom selže
        zlomením či vývratem. A tento druh prací je možno dělat ze země či z plošiny.


        Jak pak s odstupem vnímali tuto kariéru tvoji rodiče?
        Já mám strašně tolerantní rodiče.  Až tak tolerantní, že si myslím, že to bylo špatně.
        Jindra pak s humorem dodává: „Kdyby mě řezali, když jsem byl mladej, mohl jsem
        teď být ekonom nebo matematik.“ :-)
        Velmi zajímavé je to, že jsem se profesí i místem vrátil k původu rodu Pražáků.
        Můj táta dostal k 65tým narozeninám rodokmen našeho rodu po meči.  Nejstarší
        Pražák, kterého dohledali, byl Daniel Pražák z Kostelce nad Orlicí, což je vlastně
        za  kopcem.    A  můj  prapradědeček  byl  zámecký  zahradník  v  Chroustovicích
        na zámku, kde měl na starosti jak zahradu, tak i celý park a tudíž i stromy.

        Když se podíváš na svou kariéru arboristy, jsi za tu cestu rád?  Našel ses v tom?
        Jo, je to dobrý. Pochopitelně jsou chvíle, kdy si říkám, že zrovna dneska bych
        na strom nelezl, ale určitě převažují ty světlé body.

        Jindrovi za tento rozhovor moc děkuji.  Z jeho příběhu je vidět, že když se člověk
        otevře  novým  možnostem  a  vydá  se  po  neprozkoumaných  cestách,  život  ho
        dovede k jeho poslání.   Poslání, které Jindra vykonává s láskou a v prvé řádě
        v zájmu o stromy samotné, což zaslouží náš obdiv.
                                                            Mgr. Miluše Wiebkin


                                                                            12
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17