Page 9 - Chytrý zpravodaj - Němčice n. Hanou březen 2022

Slovo pana faráře

Milí čtenáři,
stojíme na prahu Velikonoc, které jsou pro nás křesťany
těmi největšími svátky v roce. Jak asi mnozí víte, křesťan-
ství se rodí z židovství. Židé ve Starém zákoně slavili své
Velikonoce, v nichž si Izraelité připomínali, jak byli moc-
nou Boží rukou vyvedeni z Egypta, kde byli otroky, byli
vedeni do pouště, kterou pod vedením Mojžíše procháze-
li 40 let, aby vešli do země, kterou jim dal Bůh, do země
zaslíbené, kde se jim otevřela možnost žít jako svobodní
lidé. Vše začalo onou velkou nocí, kdy Egyptem procházel
anděl smrti, který zabíjel vše prvorozené od lidí až po do-
bytek. Zachráněni byli ti, kteří tu noc zabili beránka a měli
veřeje potřené jeho krví, těm se anděl smrti vyhnul. Právě
tu noc egyptský farao propustil Izraelity do pouště. Židé dil, tak musí i zemřít. Tak jako máme jaro a léto, máme
tedy o Velikonocích slavili tzv. Paschu (přejití), ze země i podzim a zimu. To je zákon přírody. S tím se nedá nic
otroctví do země svobodné. Ovšem než se naučili žít sku- dělat. Těšme se, že tento člověk splynul s přírodou…“
tečně svobodně, tak to trvalo 40 let. V těchto letech se od- V takovém postoji je sice životní moudrost, ale je tam
naučovali být závislými na faraonovi, který je sice trýznil zároveň i kapitulace, která člověka v konečném důsledku
prací, ale měli u něho jistou obživu a bydlení a postupně se nevede k radosti, ale spíše k depresi. Ti, kdo odcházeli od
na poušti učili spoléhat na Boha, který jim rovněž denně Ježíšova prázdného hrobu, nebyli v depresi, ale byli - jak
sesílal každé ráno manu (nebeský chléb) a večer křepelky, říká evangelium - naplněni strachem a radostí. V co uvěřili ti
a než vstoupili do zaslíbené země, dostali desatero. všichni u prázdného hrobu, když viděli Ježíše zmrtvýchvsta-
Proto i křesťané před Velikonocemi procházejí tzv. čtyřice- lého … Jakoby poznali, že dobro zvítězí, že smrt se ztratí, že
tidenní dobou postní, ve které se učí milovat více Boha a své světlo prozáří temnotu, zmrtvýchvstání překoná smrt kříže.
bližní tím, že se odnaučují dělat to, co se Bohu nelíbí a snaží se A toto je podstata velikonočního poselství: přesvědčení o ví-
konat skutky milosrdenství. Bohu se líbí, když se mu snažíme tězství dobra nad zlem, radosti nad smutkem a světla nad
podobat. On sesílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé. temnotou. A ti, kteří byli svědky Ježíšova zmrtvýchvstání,
Ježíš říká, že máme dokonce milovat i své nepřátele. získali přesně toto přesvědčení. A to je změnilo.
Zvláště v této době je to nějak více aktuální, kdy jsou Uvěřili vzkříšenému Kristu, že jednou i oni s ním bu-
mnozí lidé zachváceni strachem z války na Ukrajině. dou žít ten oslavený, věčný život u nebeského Otce, kte-
Mnozí odsuzují válku a toho, kdo ji způsobil. Ale nesta- rý jim Ježíš přislíbil. Už chápeme, co je smyslem našeho
čí odsoudit, neboť Bůh chce naše obrácení, které spočívá života? Už chápeme, proč jsme na světě, proč se vyplatí
v tom, že i my ukončíme své osobní, mezilidské války, žít? Pro podíl na životě samotného Boha! Není to úžasné,
spory a rozepře, které vedeme, a Bůh pak sešle pokoj že máme tak krásnou víru, víru ve věčný život? Bez ní
a mír na svět. Není tedy správné nadávat na své nepřátele, by byl náš život smutný, prázdný, nesmyslný! Museli by-
tím zlo jen narůstá, ale modlit se za ně, aby Bůh proměnil chom neustále myslet na to, že za chvilku umřeme, úplně
jejich kamenné srdce a vložil do jejich nitra srdce milují- zmizíme, a to bude úplný konec. Řekněte, nebyla by to
cí. V tomto duchu se křesťané připravují na Velikonoce. hrozná představa? Představa, že konec našeho života je
Křesťané o Velikonocích slaví Kristovo vítězství nad katastrofa, ztroskotání, věčný zánik? Ale díky Ježíšovu
smrtí – byl poražen Boží nepřítel (ďábel), Ježíš nás vy- zmrtvýchvstání je naše smrt pouhý přechod do nového,
koupil od hříchů, otevřel nám přístup do Božího králov- krásnějšího života, kde nebude slz, bolestí, trápení, nemo-
ství. Samozřejmě tato slova mohou pochopit a přijat jen cí, smrti, ani zlých lidí, kde bude jen trvalé štěstí a radost.
ti, kdo uvěřili v Ježíše Krista.V co tedy věří ti, kdo věří ve To je úžasná perspektiva našeho života, fantastická krá-
zmrtvýchvstání, kdo věří v Ježíše? V co věří každý z nás? sa a velkolepé završení. Věříš tomu? Žiješ tak, že v nebi
Před nějakým rokem jsem mluvil s jednou velmi starou je tvůj domov? Není tvým nebem jen pozemský domov?
ženou, která mi řekla: „Jak víte, život má svoje radostné Nehledáš útočiště jen ve světských radostech a požitcích,
okamžiky, ale i svoje temné stránky, s tím se nedá nic dě- a když o ně přijdeš, neupadáš do zoufalství a do neštěstí?
lat. Čím víc člověk stárne, tím více se o tom přesvědčuje: Jaký smysl má tvůj život? Vylekali nás tyto otázky? To je
světlo a tma, slunce a stín, sladkost a hořkost, dobro a zlo, dobře, neboť Velikonoce nejsou jen veselá mrskačka, jak
nemoc a zdraví, ctnost a neřest, život a smrt, Velký Pátek si to mnozí lidé myslí, ale především je to nalezení smyslu
a Zmrtvýchvstání!” Toto všechno je jistě pravda. Jak jsem života a povzbuzení do dalších dnů ve víře, že naše vlast
ji poslouchal, zdálo se mi, že tato žena, poznala moudrost je u Boha v nebi. Přeji vám všem požehnané Velikonoce.
života. Ale něco mi tam chybělo. Její řeči mi připadaly
jako řeči pohřebních řečníků: „Jak se tento člověk naro- Váš farář

Němčice pod lupou 9