Page 9 - Zpravodaj_prosinec_2021_web

Z REDAKČNÍ POŠTY

MILUJ BLIŽNÍHO SVÉHO

„Maminko, co to je? Můžu to vyndavo- Snadno cítím pochopení a náklonnost pro Když už je toho fakt moc, když nestačí
vat?“ Zvědavá ruka se zanořila do krabice někoho, kdo žije dostatečně daleko a z jehož zavřít na chvíli oči, zabouchnu okenice. Nebo
s vánočními dekoracemi. Postupně odhaluje příběhu znám jen malou část. Je to skoro tak dveře. Jdu ven a je vcelku jedno, jestli zamířím
lampičky, svícny, šišky a další poklady a ne- romantické, jako pozorovat vánoční světýlka na louku nebo na kávu. Nebo jen pozorovat
přestává žasnout. To dítě je po mně. z dostatečné vzdálenosti. Nablízko si ale nevy- cizí děti, jak prozařují život svým rodičům,
Mám ráda Vánoce. Advent. Všechno to stačíme s insta stories, zažíváme realitu. Čím a říkat si, jak je to – takhle z povzdáli – rozto-
zdobení, očekávání, těšení. A světýlka. Miluju, blíže, tím intenzivněji. milé. Romantika vánočních světýlek, svítících
když na parapety, do oken, do poliček a prak- „Můžu otelívat ten ožech?“ ptá se náhle z příjemné dálky, je uklidňující. Nakonec, ono
ticky na jakoukoli volnou plochu rozmístíme majitelka zvědavé ruky a rovná si na podlahu to nebude napořád. Kdo ví. Třeba na to budu
svíčky a světelné řetězy. Najednou nevadí, že řádku ořechů. „Nene, miláčku, tyhle nejsou ráda vzpomínat. Je v tom totiž život. Inten-
se brzy stmívá, naopak. na otevírání, ale na ozdobu,“ říkám, ale už do zivní a opravdový.
V čase adventu, kdy se rozsvítilo vánoční prázdna, protože tohle dítě má duši vědce a již Ale ty ořechy, ty by dneska měly zůstat
osvětlení mimo jiné i u našeho okna do odběhlo pro nástroje na svůj právě vymyšlený zavřené.
ložnice, dostalo prohlášení „miluju světýlka“ experiment. Vrací se s různě velkými kameny „Koukej, tady jsou svítící srdíčka,“
nový obsah. Přece jen, když se ocitnou svě- v ruce (kde to vzala?!) a radostně hlásí, že zkouším ukončit vědecký pokus mírovou
týlka takhle blízko, do jisté míry to narušuje to může začít „otelívat“. Tenhle můj bližní si cestou. Zabralo to. Dítě okouzleně rozsvěcuje
těšení a očekávání. Zvlášť když naše nejmladší dnes již stihl popsat ruce (a stůl) perma- a zhasíná světýlka.
dítě uprostřed noci přijde s požadavkem, že nentním fixem, načež propukl v pláč, že má Je po mně.
chce spát u mě, protože se mu něco zdálo, špinavé ruce; naházel hračky za gauč, načež Přejeme vám, ať jsou letošní Vánoce pří-
a zatímco se šteluje do stabilizované polohy propukl v pláč, že jsou hračky za gaučem; jemně prozářené světýlky i přítomností našich
a systematicky ze mě vyrábí okopaninu, mohu vyžádal si jogurt (ale miláčku, tenhle nepapáš blízkých. A ať se dokážeme mít rádi nejen zpo-
se nerušeně věnovat nočnímu bdění a pozo- – papáááám), načež propukl v pláč, že tenhle vzdálí, ale i nablízko.
rování světelných obrazců na našem stropě. jogurt nechce (ten nepapáááám!), a teď klečí Ida Pencová,
Všechno je nějak moc blízko. Světla i dítě. na podlaze s kameny v ruce nad několik let apoštolská církev Kolín
Možná proto mě jedné noci napadl bi- starými lískovými ořechy. Praští se a propukne www.cirkevkolin.cz
blický požadavek „miluj bližního svého“. v pláč? Nebo tentokrát propuknu první? In-
Unavený mozek opouští své pozice a myšlenky tenzivní záře, kterou mě zahrnuje dnem i nocí,
utíkají všemi směry: proč bližního? O kolik je v některých momentech vskutku poněkud
snazší by bylo milovat „vzdáleného svého“! oslepující.

Foto: Josef Čáslava

Využijte vánoční svátky k setkání s rodinou, přáteli, ale hlavně k opočinku, procházkám a třeba i k lenošení. Myslete na sebe a dopřejte si co nejvíce duševní pohody.
Všichni ji po náročném roce potřebujeme. Krásné Vánoce a šťastný nový rok vám přeje redakce Zpravodaje.
9