Page 13 - Kolín září 2020

v důchodu se zaměřil na holuby poštovní.
Každou neděli se setkává s přáteli ve Štítarech
na trzích a ještě se nestalo, že by neměli o čem
mluvit.

Angorský počátek

V kronice kolínských chovatelů se píše, že
první králíkářský spolek v Čechách byl založen
již roku 1877, a to právě v Kolíně. Jeho duší
se stal úředník Josef Melich, okolo sebe měl
statkáře, sládky a další lidi z celých Čech, kteří
měli peníze a krmivo. Králíky k chovu dováželi
z Francie, Belgie či Anglie. Velký zájem byl
o angory a králíky ruské.
Roku 1912 si kolínští králíkáři na schůzi v
hostinci U Štrupů založili svůj vlastní okresní
spolek a tento rok oficiálně uvádějí jako rok
vzniku kolínské chovatelské organizace.
Kromě králíků začali rozvíjet i chov drůbeže
a na pravidelných schůzkách si zvířata vymě-
ňovali. Schůze se staly základem pozdějších
trhů. Jak členů přibývalo, rozšířil se trh před
hostinec a dále na kouřimské předměstí až
k hostinci U Víznerů. Později si spolek prona- Bez těhle nadšených chlapů by štítarské trhy nebyly. Třetí zprava je Jiří Král, předseda spolku, známý cho-
jal dvůr U Rudolfa (pozdější sídlo Vodosu). vatel poštovních holubů.
Zde se konaly již pravidelné trhy. Členové už
tehdy používali vzájemné oslovení přítel. Přítel v letech padesátých chovatelé zakotvili v re- úspěšné výstavy v muzeu na náměstí, zatímco
Lenger choval králíky ruské, přítel Mrštík se stauraci Na Rychtě. Slavné chovatelské trhy chovatelé služebních psů odešli pod křídla
bál říci své nastávající, že chová holuby, přítel a výstavy na zahradě hostince si mnozí starší Svazarmu. Trhy pod kaštany Na Rychtě po-
Bartoušek jako první rozšířil v Kolíně chov Kolíňáci ještě pamatují. Konaly se zde po tři kračovaly a byly úspěšné natolik, že chova-
králíků angorských... V roce 1930 měl spolek desetiletí. telé začali přemýšlet o prostornějším areálu.
kromě králíkářů a drůbežářů i nově zřízený Kýžené místo se objevilo až v osmdesátých
odbor chovatelů holubů. Králík u řečnického pultu letech ve Štítarech, kde zemědělci vyklidili dva
Největší rozkvět dosáhl spolek ve čtyřicá- kravíny. Konečnému rozhodnutí však před-
Šedesátá léta přinesla chovatelům další
tých letech, kdy měl 500 holubářů, 800 králí- změny. Počet holubářů mezi členy poprvé cházela řada schůzí na půdě města. Na jedné
kářů, 160 drůbežářů a 38 kozařů. Jsou to počty v historii převýšil počty králíkářů, objevili se z nich získal publikum nečekaným kouskem
později již nepředstavitelné. Svou první kraj- první kynologové, schůze se přesunuly do re- předseda chovatelů Karel Čech. Svůj proslov
skou výstavu spolek uspořádal na exkluzív- staurace Na Sídlišti. V sedmdesátých letech o chovatelských problémech podpořil tím, že
ním místě – na fotbalovém hřišti AFK. Schůze se rozvinul odbor kanárů, který začal pořádat přímo u řečnického pultu vytáhl z tašky živého
a trhy pak několikrát měnily své místo až, králíka. Psal se rok 1982 a areál ve Štítarech
byl svěřen chovatelům k přestavbě.

Štítarské návrší

Přebudovat a upravit svažitý areál ve
Štítarech bylo pro chovatelskou organizaci
velké sousto a běh na dlouhou trať. Pečovat
o svůj chov, zajišťovat víkendové trhy a výstavy
a ještě chodit na brigády, na to musel mít
člověk sedlácké geny. Areál zpočátku budo-
valo 125 členů, když práce v roce 1991 skon-
čily, zůstalo jich jen pětatřicet.
Dnes je ovšem areál chloubou spolku.
Centrem je patrová spolková budova se schů-
zovním sálem, veřejnými záchody, občer-
stvením a ubytováním pro vystavovatele. Vý-
stavní haly jsou v zimě vytápěné, stánky pro
trhovce nezničitelné, zásoba klecí pro výstavy
nespočítatelná.

text a foto: Vladimír Sládek
Pravidelní návštěvníci přesně vědí, kde koupí vajíčka, med a kde slepice. Vše má svůj tržní řád.
13