Page 10 - Chytrý zpravodaj - Slavičín 02 2022

Cesta Tibora Torella ze Slavičína vedla přes metal až do německé opery

rovat Čajkovského operu „Piková dáma“.
Vše ale přerušil lockdown. A tak Borek trá-
vil několik měsíců se mnou v Praze. Jeho život-
ní elán a chuť do práce byla nakažlivá. Spolu
jsme zahradničili, zedničili, pekli koláče i chodi-
li do lesa. On přitom připravoval své inscenace
a občas mi dovolil nahlédnout do jeho kuchyně.
Pracoval zrovna na dvou jednoaktovkách Mau-
rice Ravela ve francouzštině: „Španělská hodin-
ka“ a „Dítě a kouzelné strašidlo“.
Chtěl zbavit operu jakési archaické zkostna-
tělosti, chtěl do ní vnést humor a současnost,
vlastně si z ní tak trochu dělal legraci. „Jed-
na sopranistka bude hrát gauč a slavný tenor
ztvární hodiny,“ smál se. Nesnášel patos.
Naposledy jsme se setkali v Coburgu při pre-
Když se můj bratranec v roce 1973 ve Slavi- miéře onoho Ravelova představení. Mělo ob- A já tomu stále nemůžu uvěřit. Představu-
číně narodil, rozhodla jeho maminka – teta Jar- rovský úspěch a při děkovačce potlesk ve stoje. ju si, že sestoupí z operního nebe, půjdeme
ka, že se bude jmenovat Ctibor. Byli jsme z toho Po jeho skončení jsem potkala zpěvačku, kte- se projít do lesa a budeme pokračovat v na-
lehce rozpačití. Takové divné jméno? To z něho rá hrála gauč, i toho slavného tenora – hodiny. šich dlouhých rozhovorech, skočíme se okou-
musí být přinejmenším umělec, žertovali pří- A také další herce, hudebníky a tvůrce. Všich- pat do Vltavy a konečně uvidíme na Palmov-
buzní. Netušili, jak dobrými byli proroky. Zača- ni byli ze spolupráce s Borkem nadšení. Oce- ce Žítkovské bohyně, které nám vloni několikrát
li jsme mu říkat Borku. ňovali jeho kreativitu, empatii, živelnost. Bylo to zrušili. A taky spolu dokončíme tu naši fasá-
Pro mě byl Borek mrňous. Přece jen byl 18. října 2021, v den jeho 48. narozenin. Vese- du, co jsme nestihli. A tak čekám, až strčí hlavu
o 10 let mladší. Můj parťák byl jeho starší brá- le jsme si připili na jeho skvěle rozjetou karié- do dveří a zase si objedná svoji oblíbenou kru-
cha Dušan. Malého Borka jsme brávali s Duša- ru i na zdraví. Dva měsíce nato Borek náhle ze- picovou kaši. S hrudkami, já vím…
nem na naše výpravy k Hájenkám, na smetiště mřel. Mirka Hyžíková, rozená Trllová
ke kostelu a nebo jen na klepač před barákem.
Žádný mimořádný vztah k hudbě ani k umění
jsem u něho nepozorovala. Ano, chodil do Sla-
víčku, ale jeho láska k folkloru byla rozhodně
vlažnější, než tomu bylo v případě jeho bratra.
Zároveň – k velké nelibosti tety Jarky – nosil
roztrhané oblečení, protože obdivoval metal.
Překvapilo nás, když pak po vojně Borek
nastoupil jako technik do Národního divadla
do Brna a odtud do Divadla ABC v Praze. A zřej-
mě tady někde vyklíčila jeho obrovská vášeň
pro operu. Byl jí doslova posedlý. Chtěl vidět
všechna představení, znal libreta, zpěváky, diri-
genty. Byl ochoten utratit za lístky na operu své
poslední úspory a jet za ní stopem na opačný
konec planety. Už při poslechu prvních tónů
rozpoznal inscenaci i interpreta. A díky jeho na-
kažlivému nadšení jsem viděla své první oper-
ní představení i já. „Bohéma se ti bude líbit,“ řekl,
když mě bral do Státní opery a bylo to, jako by Malý Borek s dortem, vedle babička a děda Trllovi, ve 2. řadě Vlastík Trllo,
mi představoval svoji milenku. Mirka Hyžíková (autorka textu) a Dušan Trllo.
Za ní pak odešel do Německa. Změnil si jmé-
no na Tibor Torell. V sezónách 2007 až 2010
sbíral zkušenosti jako asistent operní režie v Di-
vadle v Cáchách a později v tomto divadle i čas-
to režíroval. V letech 2011 až 2017 působil jako
režisér v Deutsche Oper am Rhein. Tady debu-
toval představením „What Next?“ Elliota Carte-
ra. Ke svým českým kořenům se vrátil v roce
2017 jako režisér Janáčkovy „Káti Kabanové“.
Spolupracoval s Vysokou školou hudby a tance
v Kolíně n. Rýnem a pravidelně režíroval v Lan-
destheater v Coburgu.
Pro nás to byl ale stále Borek. Když jsme se
po mnoha letech s Borkem potkali, připravo-
val „Řecké pašije“ a Verdiho operu „I due Fos-
cari“ pro festival v Heidenheimu. Do Čech přijel
na pozvání Národního divadla moravskoslez-
ského v Ostravě, kde měl v loňské sezóně reží-
10