Page 12 - Chytrý zpravodaj - Slavičín 05/2022

Autor Masarykova pomníku v Hodoníně pochází ze Slavičína

mník prezidenta Masaryka v Hodoníně. Ze tří
oceněných návrhů se dočkal realizace návrh
Aloise Bučánka. Tato rozsáhlá zakázka byla
pro Bučánka prestižní záležitostí a stala se jeho
nejvýznamnější realizací.
Pomník v Hodoníně měl být svého času nej-
větším pomníkem prezidenta Masaryka a roz-
počet činil 300 tisíc korun. Ústředním motivem
byla štíhlá tří a půl metrová postava preziden-
ta spočívající na přibližně stejně vysokém pod-
stavci z orlické žuly. Druhou část pomníku vy-
tvářela okrouhlá stěna z téhož kamene, zasa-
zená za postavu a obepínající ji z pravé strany.
Na žulovou stěnu, která stála na základně ze
světlejší slezské žuly, byl umístěn vysoký re-
u p
u p
l
lko
l
u p
ř
ř
p
u p
p
lko
že
že
nž
k
nž
že
l
lko
e
že
e
ř
á
á
á
pr
á
c
ci
r
ci
c
c
pr
i
i
i
ř
ř
i
p
pr
pr
i
pr
k s
Buččánek s manželkou přii prácci Portrét B. Karena v roli Koziny,
k s
u
ks
k
áne
áne
áne
k s
(1
omá
(19
(19
(19
(1
sb
30)
írk
d
ra
na pommníkuTu TGMGM (1930) liéf šestnácti postav rozdělený do pěti tematic- sádra, soukromá sbírkaa
(1
so
30)
30)
u
u
uT
GM
uT
ník
ní
ník
ní
n
GM
pom
ník
ukr
m
M
M
M
kých skupin, znázorňující osvobození národa.
Květen 1945 byl ve znamení euforie konce Odlití bronzových částí provedla známá kovoli- pobytu mezi nemocnými se sám nakazil a ze-

druhé světové války, i v těchto chvílích však ješ- tecká firma Františka Anýže z Prahy a kamenic- mřel 9. května 1945, na samém konci války
tě doznívaly válečné útrapy, které s sebou nesly ké práce A. Polívka z Holešova. Pomník byl do- v den osvobození Československa.
oběti na životech. Jedním z těch, kteří už nedo- plněn Masarykovým výrokem: „Vzdělání popře- Bučánkovo výtvarné dílo tvoří tři umělec-
stali možnost radovat se z nového svobodného jte každému. Ode všech žádejte, aby byli sluš- ké oblasti – portrét, monumentální plastika
světa byl slavičínský rodák, akademický sochař nými lidmi a bděte.“ a drobná figurální tvorba, která odrážela dobo-

Alois Bučánek. V září letošního roku si připome- Bučánek se na práci svědomitě připravoval. vý zájem široké veřejnosti. Bučánek tvořil v eta-
neme 125. výročí jeho narození. Dochovaly se například fotografi e, jak v póze pě moderny a nových uměleckých směrů, ori-
Alois Bučánek se narodil ve Slavičíně-Mlado- jednotlivých postav z reliéfu pomníku zkouší entoval se však na realistický portrét a posta-
ticích 6. září 1897 do rodiny koláře Michala Bu- postoje a oblečení vojáků. Také si odléval ruce vu, a zůstal tak představitelem klasického prou-
čánka. Nedlouho po Aloisově narození se rodi- v gestech, která chtěl použít v zamýšlené kom- du. Tvůrčí období Aloise Bučánka je ohraničeno
na přestěhovala do Neubuzi a na přelomu sto- pozici. Díky těmto zakázkám si mohl mladý so- světovými válkami, více času mu bohužel neby-
letí do Podhradní Lhoty, kde malý Alois prožil chař dovolit začít budovat vlastní ateliér v Pra- lo dopřáno. Tematické napojení tvorby na čes-
rané dětství a navštěvoval školu. Po jejím do- ze-Braníku podle vlastního návrhu (1933). kou státnost a osobnosti první republiky způ-
končení se začal učit u svého otce kolářem, Pomník zažil čtyři instalace (1931, 1945, sobilo v pozdějších dobách nepřízeň mocných,
záhy u něj však zvítězila láska k práci s kame- 1968, 1990), tři odstraňování (1940, 1961, a tak jeho nejvýznamnější díla – veřejné reali-
nem, která ho přivedla do kamenosochařské 1977), do dnešních dnů se zachovala jen socha zace – jsou z poloviny zničena a mnoho děl zů-
fi rmy v Holešově. Zde zdokonaloval svou ma- Masaryka. Stal se tak němým svědkem drama- stalo nerealizováno v sádrovém modelu. Příkla-
nuální zručnost a postupem času se práce tických proměn 20. století. Podobný osud měly dem pro dnešní dobu však mohou být jeho ži-
s kamenem stala jeho životním posláním. i další Bučánkovy veřejné realizace tematicky votní postoje i síla osobnosti, již prokázal v těž-
Do života mladého řemeslníka-umělce však odkazující k české státnosti. kých dobách. A také odvaha, ochota jít za svým
dramaticky zasáhly děje první světové vál- Pro Bučánka, který měl za sebou válečné snem navzdory nepřízni osudu i osobní odpo-
ky. Čerstvě osmnáctiletý Alois musel naru- zkušenosti z první světové války, bylo samo- vědnost k národu a vlasti. Jitka Pfeiferová
kovat k rakousko-uherské armádě a byl po- zřejmostí zapojit se v roce 1938 do mobiliza- Zpracováno podle publikace Klubu přátel his-
slán na frontu v Haliči. Po bitvě u Zborova ce a hlásil se ke svému pluku. Za několik dnů torie Slavičínska Sochař Alois Bučánek (1999)
v roce 1917 se přidal k československým le- se však zklamaný vrátil domů a věnoval se prá- autorů M. Kadlece a L. Hlavici a textu Alois Bu-
giím a s nimi posléze podstoupil náročnou ces- ci na kamenném pomníku Mrtvého oráče, sym- čánek – sochař a legionář (2017), který spolu
tu přes Ukrajinu, Rusko a Sibiř do Vladivostoku bolu pokořeného národa. Za druhé světové vál- s fotografi emi laskavě poskytl jeho autor Jan
a odtud přes japonskou Osaku, malajský Sin- ky se mnozí legionáři připojili k odboji. To před- Buchta
gapur, jemenský Aden a italský Terst do nově pokládali i Němci, proto legionáře hned na po-
vzniklého Československa. čátku okupace zařadili na seznam podezře-
Teprve po válce mohl Alois Bučánek pokra- lých osob. K odbojové skupině se přidal i Bučá-
čovat v plnění svého uměleckého snu. V le- nek, následkem udání však byl ve svém domě
tech 1920–1923 studoval na sochařské ško- v noci z 24. na 25. ledna 1945 zatčen gestapem
le v Hořicích a posléze také na Akademii vý- a dne 13. února 1945 odeslán do Terezína. Do-
tvarných umění v Praze u profesora Štursy konce ani tam umělecky nezahálel. Z jeho po-
(1923–1926). Za výborné studijní výsledky zís- bytu v Terezíně se dochoval cyklus kreseb (39
kal od Akademie výtvarných umění stipendium listů) – portrétů a postav – dokumentující po-
na cestu do Francie. měry, které panovaly v koncentračním táboře.
Po návratu z Francie se v roce 1926 zúčast- V posledních týdnech války dorazilo do Terezí-
nil výstavy Sdružení výtvarných umělců morav- na přibližně 15 000 lidí z jiných koncentračních
ských v Hodoníně a Velkých Opatovicích. Díky táborů, rušených postupující frontou. Ti s se-
příznivému přijetí opatovickou veřejností získal bou přinesli epidemii skvrnitého tyfu, a tak si
zakázku na vybudování pomníku obětem prv- ještě po ukončení bojů druhá světová válka vy-
ní světové války, který je Bučánkovou první ve- žádala další zbytečné oběti.
řejnou realizací. Pomník tvoří kompozice tří po- V té době se Alois Bučánek sice už mohl vrá-
stav v nadživotní velikosti vytesaných do pís- tit domů, ale zdržel ho umělecký zájem o nově
kovce. příchozí, mezi nimiž nalezl několik zajímavých
dy
v
ve
dy
cíc
dy
o
sv
í
sv
sv
s
sv
obo
obo
obo
s
o
ve
pat
at
pat
h O
pat
cíc
cíc
ov
ov
ov
h O
Ve
ký
Ve
ve
Ve
h
h O
ký
ký
ký
m
m
Po
Po
Pomm íkník svobody ve Velkých Opatattoviviicícch
m
m
m
m
m
P Po
Po
P
Po
Po
Po
Po
Po
Po
Po
Po
ník
í
ník
ní
ník
sv
sv
sv
í
sv
ník
m
m
m
m
m
ník
ník
ník
m
m
V roce 1929 se uskutečnila soutěž na po- typů, které chtěl nakreslit a vymodelovat. Při Po m ník k k sv v v v obo dy y ve Ve e e l l l l ký ý c c c c c h O pat ov vi i i i i cíc h h h h
12