Page 12 - Chytrý zpravodaj - Slavičín 04 2022
P. 12
Statečná slavičínská rodačka komunistům neuhnula ani při výslechu
intelektuálové. ní v prodejně textilu. Jako bývalá politická vě-
Poté, co došlo ke znárodnění soukromých zeňkyně byla pod drobnohledem policie, a tak
provozoven a změně politické situace v Čes- se z veřejného života zcela stáhla. V roce 1964
koslovensku, se Anna vrátila z Prahy do Uher- se provdala za Milana Hona, bývalého politic-
ského Brodu. Tam velmi brzy získala místo kan- kého vězně, odsouzeného na 16 let za výzvěd-
celářské pracovnice a účetní v podniku Racio- né aktivity prováděné v rámci ilegální skupiny
la – továrně, která se zaměřovala na zpracová- Skřivánek.
ní drůbežího masa a bylin z nedalekých karpat- Podstatný pro život Anny Honové byl rok
ských luk. Léčivé bylinné směsi se z Uh. Bro- 1968, kdy se podílela na zakládání regionál-
du tehdy expedovaly do celého světa, například ní pobočky spolku politických vězňů K 231.
do USA, Belgie či Švýcarska. Majitel fi rmy, pan Po sovětské invazi v srpnu 1968 tato aktivi-
Bruštík, byl schopný podnikatel, a tak mohl dě- ta Anně Honové přitížila. Byla sledována a po-
lat správce továrny až do roku 1950. Po únoro- zvána na vyšetřovnu StB v Uherském Hradišti,
vém převratu se přitom začal ilegálně angažo- kde ji vyslýchal vyšetřovatel Kovář. Další výsle-
vat v protikomunistické propagandě. chy nenásledovaly a paní Honová se opět stáh-
Anna coby jeho sekretářka častokrát na jeho la do soukromí. V té době se starala o dvě děti.
příkaz přepisovala dokumenty svědčící o ne- Syn Milan se narodil v roce 1965 a dcera
demokratických principech, které šířila nasto- Dagmar v roce 1967. Srpen 1968 paní Hono-
lená vláda Klementa Gottwalda. Mnohé z tako- vá zažila v Luhačovicích, kde pomáhala s vy-
vých dokumentů byly odeslány v balících, které lepováním protestních plakátů. K tomu jí po-
Anna Honová (rozená Krmenčíková) se na- podnik Raciola posílal do zahraničí. Byla zatče- sloužil výklad prodejny textilu, ve které praco-
rodila 8. srpna 1926 ve Slavičíně. Tatínek Vác- na v únoru 1950, v době, kdy Státní bezpečnost vala. S invazí vojsk přirozeně nesouhlasila, ale
lav Krmenčík byl zvěroklestičem a musel za ob- již vyslýchala majitele fi rmy Bruštíka. Důvodem zároveň kritizovala postoj pracovníků lázní, kte-
živou spolu se švagrem na dlouhé týdny odchá- byl zmařený pokus o ukrytí některých listinných ří odmítali sloužit sovětským pacientům. Sama
zet do zahraničí, především do Belgie a Srbska. materiálů z centrály podniku. říkala, že řadoví občané SSSR za invazi prostě
Zvěroklestičstvím se ve zdejším regionu živilo Za tento čin byla později odsouzena v pro- nemohli. Léta normalizace podle ní byla dobou
mnoho mužů. Různé skupiny obhospodařova- cesu, který se konal v Uherském Brodě, a to apatie. Lidé se stáhli do soukromí a měli strach,
ly vymezená evropská teritoria, a tak nebylo nic na 4 měsíce odnětí svobody. Mezitím byla od- o disidentské aktivity se nikdo nezajímal.
neobvyklého, že jejich ženy na dlouhé týdny zů- vezena do vazební věznice v Uherském Hradiš- Proto se výrazněji začala společensky an-
stávaly s dětmi doma samy. ti k průběžným výslechům, při nichž se setkala gažovat až v roce 1990, kdy vstoupila do nově
Maminka Anny Krmenčíkové se jmenova- i s vyšetřovatelem Holubem, který byl po Gre- založené Konfederace politických vězňů Čes-
la Marie (za svobodna Matulová) a její hlavní beníčkovi považován za druhého nejhoršího koslovenska. V rámci činnosti KPV pamětnice
starostí byla péče o pětičlennou rodinu a malé z celé věznice. Anna Krmenčíková byla ustano- konávala řadu přednášek převážně na morav-
hospodářství. Anna měla dva sourozence – vena vězeňskou chodbařkou a měla tak nad- ských středních školách. Na současné době jí
Františka a Ludmilu (později provdanou Vráno- standardní možnost pohybu po věznici i lepší nejvíc vadila ztráta étosu ve společnosti i sni-
vou). Zatímco Anna šla později studovat na ob- přístup k informacím. žování úrovně vzdělanosti a kvality vzdělává-
chodní akademii, František vystudoval práva. Časem si zvykla i na zápach z lidských vý- ní. Zemřela 1. dubna 2019 v požehnaném věku
Názorová orientace rodiny byla velmi ovlivně- kalů, které musela každodenně v kýblech vy- 94 let.
na masarykovskými idejemi a také tatínkovou nášet. Podmínky nechvalně proslulé věznice Iva Šimoníková
sestrou, která se angažovala v sociálně demo- byly pro ženy mírnější než pro muže. Bití žen Zpracováno z materiálů Ústavu pro studium
kratickém hnutí. bylo zcela výjimečné – na rozdíl od mužů, kte- totalitních režimů
Rodina Krmenčíkova se v roce 1933 pře- ří byli hradišťskými vyšet-
stěhovala ze Slavičína do Uherského Brodu, řovateli doslova mučeni.
kde Anna začala docházet do měšťanské ško- O tom svědčilo zakrva-
ly. Celá rodina bydlela v tzv. „židovně“, což byla vené prádlo, které muse-
stará čtvrť ležící poblíž centra Uherského Bro- ly ženy čistit. Čas poprav
du. Tradičně ji obývali lidé náležící k židovské- pak všichni poznali podle
mu etniku. Po vyhlášení protektorátu zde na- divokého štěkotu psů.
víc bylo z celé jihovýchodní Moravy soustředě- Z vazební věznice byla
no mnoho obyvatel označených žlutou hvěz- poté přesunuta do pra-
dou. Vzniklo zde ghetto. Rodina Krmenčíkova covního tábora v Chrli-
byla specifi cká v tom, že i přes svou „rasovou cích u Brna, kde byly sou-
čistotu“ a křesťanské náboženské vyznání byla středěny kriminální i po-
odkázána na bydlení v uvedené čtvrti. litické vězeňkyně, jejichž
V době protektorátu mladá Anna navštěvo- tresty nepřesahovaly pět
vala obchodní akademii v Uherském Hradišti. let odnětí svobody. Mezi
Obor ji bavil a v pozdějších zaměstnáních byla kriminálnicemi tam byla
žádanou pracovnicí. Oblíbila si ji majitelka re- spousta prostitutek. Dne
staurace v Luhačovicích paní Guthová, kte- 28. června 1952 měla
rá zručné dívce nabídla práci v Praze. Anna se Anna Krmenčíková tábor
do hlavního města vydala v roce 1943 a zůsta- opustit a vrátit se na svo-
la tam až do roku 1948. Pracovala coby účetní bodu, což se také stalo.
a asistentka u syna paní Guthové, který měl lé- Díky dobré pověsti
kařskou praxi. Bydlení měla zajištěno u paní Po- po návratu do Uherské-
korné, vnučky J. E. Purkyně. V jejím bytě se kaž- ho Brodu ihned získala
dý týden scházeli při tzv. matiné někteří pražští zaměstnání coby účet-
12