Page 12 - Chytrý zpravodaj - Slavičín 03 2022

Viktor Švihálek: poštovní doručovatel s nadšením pro archeologii

Pod jeho rukama se z hromádek střepů na- zdejšího kostela i zámku. Na zámeckém ná-
lezených v terénu opět stávaly nádoby, které dvoří prováděl ve spolupráci s archeologem Ji-
se staly součástí muzejních expozic. Vzdále- řím Kohoutkem záchranný archeologický vý-
nost mezi Zlínem a Slavičínem a obecně ča- zkum, který odhalil nejstarší dřevohlinitou zá-
sová náročnost konzervátorské pozice jej ved- stavbu v těchto místech. Pozorně asistoval
la k návratu k původnímu povolání na slavičín- také při obnově stavby slavičínského zámku,
ské poště. Své kompetence však naplno pře- která byla adaptována pro kulturní a pohostin-
nesl zpět. ské účely.
Slavičín zažíval v 60. a 70. letech minulé- Velmi bohatá byla také publikační činnost
ho století bouřlivý rozvoj provázený obrovský- Viktora Švihálka. Mohli bychom ji opět rozdě-
mi stavebními pracemi. Jeho pozornosti v této lit do oblastí archeologie, etnografi e a histo-
době neušlo jakékoliv hlubší kopání či bagrová- rie. V souvislosti s intenzivním studiem prame-
ní. Takto to popisuje Miroslav Kadlec ze Spol- nů se naučil číst písmo psané švabachem. Vý-
ku přátel historie Slavičínska: „Mým prvním se- sledkem této pečlivé badatelské práce byla pu-
tkáním s panem Švihálkem byla záchranná prá- blikace vydaná k výročí vůbec první písemné
ce při výkopu kanalizace v polovině 60. let. Dě- zmínky o Slavičínsku nazvaná „850 let Mlado-
lal něco, co jsem vůbec nechápal: vlezl do vý- tic. 1131 – 1981“, kterou připravil spolu s Dra-
Jakékoliv bagrování nebo práce se zeminou kopu, špachtlí v té jámě odkrýval promáčenou homírem Brzobohatým.
v 60. a 70. letech, době bouřlivého stavebního stěnu po malých vrstvách a navíc něco ometal Viktor Švihálek je také autorem desítek ruko-
rozvoje Slavičína, neušlo poštovnímu doručo- štětcem. To mě tak zaujalo, že já jako žák 7. či pisných nálezových zpráv, které jsou uloženy
vateli Viktoru Švihálkovi. Pozorně prozkoumá- 8. třídy ZŠ jsem si s ním začal povídat. On mi jak v archivu Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlí-
val hlínu a hledal stopy našich dávných předků se zaujetím vyprávěl o keramice, kterou právě ně, tak i ve fondu slavičínského muzea. Jsou
ať už v podobě kostí, úlomků džbánů či jiných objevil, a také o lidech, kteří tu keramiku použí- psány úhledným zdobným písmem, často do-
střepů. Byl totiž zapálený amatérský archeolog vali. Byli to Slované. Kolikrát jsme u něj doma provázené pečlivými kresbami i plány. Popula-
a město mu vděčí za záchranu mnoha cenných i s Karlem Pláškem byli a dívali se, s jak úžas- rizační články připravoval zejména zde do Sla-
nálezů ze své minulosti. Proto si zde na strán- nou trpělivostí a zaujetím skládal střep ke stře- vičínského zpravodaje, občas však také do dal-
kách březnového zpravodaje připomínáme vý- pu, až vznikla původní nádoba. Jeho manžel- ších periodik (Naše pravda apod.).
ročí 35 let od jeho úmrtí. ka, Anna Švihálková, by o tom mohla nejlépe vy- Přestože Viktor Švihálek rád fotografoval,
Tento nadšenec, v němž láska k archeologii právět, protože mu přitom často pomáhala. Vik- sám se fotil nerad. Miloval výpravy do příro-
a Slavičínu klíčila postupně, se narodil 14. pro- tor Švihálek se snažil zachytit co nejlépe histo- dy, účastnil se společenského dění ve městě
since 1911 v Brně. Rodina se často stěhovala, rii Slavičínska a tato starost mu zabrala většinu a byl přirozenou autoritou pro širokou veřejnost
až v roce 1919 zakotvila ve Slavičíně, nejdříve volného času, včetně nedělí a svátků.“ i pro své nejbližší. Ti ho pamatují jako čestného
v Hlubokém – na panské hájovně rodiny Wich- Viktoru Švihálkovi se tak podařilo zachytit i pracovitého tatínka a dědečka.
terlů, později již přímo ve Slavičíně, neboť rodi- stopy sídliště z neolitu nad dnešní mateřskou Ke sklonku života jej velmi zranilo násilné
če získali práci v obuvnické továrně Japis. Mla- školou Malé Pole, odhalil zbytky pravěkého začlenění slavičínského muzea, kde po desít-
dý Viktor Švihálek se vyučil stolařem, ale poz- osídlení na Luhačovské ulici, objevil pozůstatky ky let dobrovolně vykonával post správce, pod
ději pracoval také v Japisu a později po mnoho hrnčířských dílen ve Slavičíně, nechal odborně tehdejší Oblastní muzeum v Gottwaldově. Ten-
let jako poštovní doručovatel. prozkoumat raně středověké mohyly ve Slavičí- to akt byl provázen i nedobrovolným vydáním
Touto prací získal postupně dokonalý pře- ně a v Lipové, místa těžby železné rudy v blíz- klíčů a ztrátou kontroly nad opečovávanými
hled o Slavičínsku i jeho obyvatelích. Čím kém okolí města a mnohé další. Velmi vzác- sbírkami. Viktor Švihálek zemřel náhle, v nedě-
dál více jej zajímala historie, což naplno pro- ným nálezem byl „poklad“ pražských grošů či li 1. března 1987.
jevil v roce 1955. Tehdy započaly přípravy lebka vykazující mongoloidní rysy z lesa neda- Iva Šimoníková
oslav sedmistého výročí první písemné zmín- leko studánky Tatarka. Zpracováno ze vzpomínek dcery p. Švihálka
ky o městě a v této době také vykrystalizovala Intenzivně a podrobně se zabýval historií M. Rumplíkové a článků T. Chmely a M. Kadlece
zdejší muzejní společnost – založená pod ná-
zvem Vlastivědný kroužek. Později se stal jeho
předsedou a po devatenáct let tuto funkci také
pilně a oddaně vykonával, a to až do své smr-
ti v roce 1987.
Mnoho energie vkládal do zaznamenávání
vyprávění pamětníků, k nimž měl coby listonoš
velmi blízko. Díky svým kontaktům také zachra-
ňoval cenné artefakty, které tvoří základ etno-
grafi ckých, historických i archeologických sbí-
rek slavičínského muzea, které v roce 1956 po-
máhal zakládat.
Při studiu historických pramenů našel ces-
tu také ke kontaktům s odborníky. Úzce spo-
lupracoval s okresním archivem na Klečůvce,
s heraldikem Jiřím Loudou se podílel na vzni-
ku městského znaku Slavičína. V tomto obdo-
bí, přesněji v letech 1960 – 1964 změnil profes-
ní působiště – pracoval totiž jako konzervátor
(a terénní technik) tehdejšího gottwaldovského
muzea, s pracovištěm na malenovickém hradě.
Práce konzervátora jej naprosto pohltila.
12