Page 14 - Chytrý zpravodaj - Most 04/2022

14 SPOLEČNOST ROČNÍK 23 / ČÍSLO 4 / DUBEN 2022
listy.mesto-most.cz

Aktivní život po šedesátce: Jaroslava Šmídová navštívila více než dvě desítky zemí
O zpěvu, škole, ukrajinských dětech a hlavně turistice a cestování

Vitální členka Klubu českých turistů či medaili Pan Pacific – na pochodu za Půlstoletí na jedné škole… Už bych
Lokomotiva Most paní Jaroslava Šmí- oceánem. mohla mít na zádech inventární číslo,“
dová se již téměř půlstoletí aktivně vě- „Navštívili jsme řadu zemí. Zkusím směje se paní Jaroslava. „Jsem tři roky
nuje turistice. Zároveň organizovaně je vyjmenovat: Holandsko, Belgii, Lu- vdova, čas mám a učit těch pár hodin
zpívá a i ve svých 77 letech stále pra- cembursko, Anglii, Dánsko, Norsko, týdně mě vyloženě baví, tak si to užívám.
cuje, učí na základní škole U Stadionu Německo, Litvu, Rakousko, Francii, Děti zlobily vždycky, to se nezměnilo a
v Mostě. Vychovala dvě děti. Je to Švédsko, Irsko, Švýcarsko, Izrael, Ja- patří to k profesi. Jen jsou dnes na sebe
všechno dohromady recept na zdraví, ponsko, Finsko, Itálii a Španělsko. V ně- myslím trochu víc hrubé, to mi vadí.“
spokojenost a životní pohodu? kterých zemích jsme byli i vícekrát. Já
„Turistice se věnuji od dětství. kupříkladu v Německu ve městě Fulda Máte i ukrajinské žáky?
Jsem původem z Liberce a se souro- hned dvanáctkrát. Při každé účasti jsem „Ano, a musím je pochválit. Řada
zenci, rodiči a později se Sokolem ušla 50 km, takže za 12 účastí to bylo z nich umí celkem dobře anglicky, učí
jsme chodili na pochody do Jizer- 600 kilometrů okolím Fuldy. IML po- se také od první třídy. Při výuce čes-
ských hor. V zimě jsme pak sjezdovali chod se koná také u nás v Brně a to kého jazyka nám pomáhá, že kromě
na Pláních pod Ještědem,“ vzpomíná. vždy koncem září.“ azbuky znají i latinku. Měla jsem sku-
„Po maturitě jsem začala studovat na Jaroslava Šmídová Kromě pochodů jsou také orga- pinu dětí z Ukrajiny různého stáří a vy-
Pedagogickém institutu, obor první nizovány Turistické olympiády. „Byli zvala je, aby zazpívaly něco, co umí
stupeň + tělesná výchova. S učiteli jsme v Estonsku, Turecku, Itálii, Ně- všichni. A oni krásně přednesly ukra-
TV jsme byli několikrát v Krkonoších, mecku a Francii. Na olympiádách se jinskou hymnu, včetně druháků...
v Tatrách, jezdili na vodu, v zimě tré- kromě pochodů také plave a jede ur- Myslím, že kaž dý náš druhák českou
novali běžky. V roce 1965 nás pro- čitý počet kilometrů na kole. Měli jsme hymnu nezná. Jejich adaptace? Ne-
fesoři z katedry TV vyhecovali a my s lidmi z Nového Boru velké plány mají to lehké a ne kaž dý to vytržení
se přihlásili na noční sto kilometrů i do budoucna, chtěli jsme na olym- z domova snáší. Pomáhá třeba dát na-
dlouhý pochod Jizerskými horami. piá du do Soulu v Koreji, na Asipiádu čas k sobě do jedné třídy sourozence,
Byla to opravdu zkouška vůle. Do cíle do Vladivostoku. Tam jsme se zvlášť i když jsou různého stáří.“
došlo tenkrát jen pár děvčat. Já jsem těšili, z Moskvy jsme měli cestu absol-
trasu udělala za 16 hodin 35 minut. vovat vlakem po Transsibiřské magis- Když jste toho v životě tolik nacho-
Dnes se jistě chodí daleko rychleji…,“ trále. Bohužel covidová epidemie naše dila a zcestovala, jak se vám zamlouvá
téměř se omlouvá. plány zhatila,“ těší se Jaroslava Šmí- pořekadlo Všude dobře doma nejlépe?
„V roce 1966 jsem se dostala na dová na lepší dobu. „Zamlouvá, je přesné! Z pohledu tu-
umístěnku do Louky u Litvínova. Učila Jejím dalším velkým koníčkem je risty, pravda, zvláštní. Cizí země jsou
jsem hlavně tělocvik a hudební vý- sborový zpěv. Od jeho vzniku je člen- hezké, ale u nás je fakt nádherně. Chybí
chovu, protože hraju na klavír. Nebyla Na turistické olympiádě v turecké kou Ženského pěveckého sboru Cla- nám jen to moře, fjordy bohužel ne-
Antalyi
jsem nikde organizovaná, ale s dětmi vis cordium (Klíč k srdcím). Sbor vznikl máme. Ale například naše turistické zna-
z Louky jsme jezdili lyžovat do Nového v červnu 1992 jako partnerský ženský čení je skvělé, to jinde nenajdete. Hlavně
Města v Krušných horách. Po přestěho- sbor k Pěveckému sdružení severočes- na olympiádách jsme kolikrát i bloudili.“
vání do Mostu v roce 1972 jsem začala kých učitelů. „Letos slavíme třicet let
učit na tehdejší 3. ZŠ, dnes U Stadionu. činnosti. Kromě pravidelných vystou- Kde to máte nejradši v Mostě
V roce 1974 při nácviku spartakiády pení v Mostě a okolí jsme zpívaly i na a okolí?
jsem se seznámila s děvčaty ze Slavie soutěžích v Praze, Pardubicích nebo „Já jsem spíš na hory, ty naše Krušné,
Most,“ rekapituluje. Olomouci. Od roku 2005 se účastníme takže Moldava, Nové Město a tam. Ale
Stala se členkou odboru KČT Slavia přehlídek a soutěží také v zahraničí. chodíme i tady, s děvčaty ze Slavie na
Most, který vznikl roku 1954. A byla Byly jsme ve Švédsku, Německu, Itálii, Matyldu, na Ressl a teď i kolem jezera
jí až do konce jeho existence v roce Rakousku, soutěžily ve třech kategoriích Most. S Lokomotivou vždycky v březnu
2015. „Poslední den roku 2015 mi za- také na Slovensku. V Bratislavě se nám jezdíme na tři dny do hor na běžky.
niklo turistické členství ve Slavii (ta exi- povedlo něco, v co jsme nevěřily ani ve A do covidové pandemie jsem pravi-
stuje dál) a hned 1. ledna 2016 vzniklo snu. Do Česka jsme přivezly hned tři delně každý rok jezdila na sjezdovky,
v KČT Lokomotiva Most,“ usmívá se stříbrná pásma. Vzhledem k tomu, že buď do Itálie nebo Francie, Alpy i Dolo-
paní Jaroslava. „Někteří členové pře- zkoušíme jen jednou týdně a jsme ama- mity mám proježděné.
šli do Lokomotivy také. Je to velmi ak- térské těleso, to byl „mega“ úspěch,“
tivní turistický oddíl. Velkou zásluhu váží si paní Šmídová, a dodává: „Za Máte nějaké životní krédo či recept
na tom mají předsedkyně Iva Jelínková všechno vděčíme naší sbormistryni Evě na šťastný život?
a Standa Bureš. Pořádají jedno i více- Šimkové, která s námi desítky hodin ná- „Být životním optimistou. To já
denní pochody, turistické Stezky, jezdí Passport mezinárodních chodců cviku, odříkání a dřiny vydržela. jsem, i když jsem si taky v životě pro-
se na běžkách. Vyhlášenou celostátní žila svoje, umřela mi maminka, sestra,
zimní akcí je Z Klínů do Klínů,“ přibli- ze Slavie ubývalo. V poslední době už Máte už odučených – kolik vlastně tragicky zemřel bratr, odešel manžel.
žuje. Ale zpět o pár let zpátky. jsem vyjížděla z Mostu sama,“ uvádí. let? Ale optimismus jsem neztratila. Mám
„Po roce 1989 se otevřely hranice Pochody IML jsou dvou až čtyř- „Na třetí základce jsem od roku dvě zdravé děti a šikovného vnuka. Tě-
a my v roce 1991 poprvé vyjeli na denní a mají různě dlouhé trasy, od 1972 vlastně nikdy učit nepřestala, ším se z každého přátelského setkání
čtyřdenní pochod do Holandska, do 25 do 50 km. Každý účastník obdrží di- takže teď to bude padesát let. Celkem nebo z toho, když se nám se sborem
města Nijmegen. Teprve tam jsme se plom, medaili a razítko do passportu. s Loukou už šestapadesát, co se dá dě- „CC“ povede koncert. A pak řeknu ještě
poprvé dozvěděli o Mezinárodní cho- „Pochodníci“ jsou také oceňováni. lat. Tak pětkrát za rok jsem zvaná na jednu věc, i když je to trochu hloupé –
decké lize IML (International Marching Za tři pochody IML je bronzová me- třídní srazy a řada mých žáků už jsou já moc nevím, co je únava. Necítím ji.
League, pozn. aut.). Nadchlo nás to, daile, za tucet stříbrná a za 21 zlatá. babičky a dědečkové. Na zahradě mě po práci bolí záda, to
hned jsme si koupili „pasporty“ a od Dále je možné získat odznak Evrop- Učím nyní hlavně angličtinu. Když jo, ale jinak ne. Když někdo řekne, že
té doby každý rok několikrát na po- ského chodce, to při účasti na pocho- jsem odcházela do důchodu, ptal se mě byl grogy – to já moc neznám.“
chody IML vyjeli. Zprvu nás jezdilo de- dech všech zakladatelských států. Nebo pan ředitel Forman, jestli bych mohla
set až patnáct. Postupně, jak se objevo- medaili Mezinárodní mistr chodec – tu dál vypomáhat. Tak jsem souhlasila Děkuji vám za rozhovor.
valy jiné možnosti cestování, zájemců při účasti v mimoevropských zemích, a nakonec vypomáhám do dneška. (vn)