Page 3 - Chytrý zpravodaj - Dačice 03 2022

www.dacice.cz

Věděli jste, že…

• před 110 lety se ve Znojmě narodil Emil Ko- • před 20 lety (1. 1. 2002) vznikly Městské lesy Dačice, s.r.o.?
trba (* 22. 2. 1912 – † 21. 2. 1983), malíř a grafik? • před 20 lety (1. 2. 2002) bylo v Dačicích zavedeno čipování
V dětství trávil celé prázdniny v Dačicích u strýce psů?
Kloibera, kočího a povozníka. Zde se zřejmě zrodila Čipovalo se na služebně městské policie.
jeho láska ke koním, kteří se stali celoživotním váš-
nivým koníčkem a ústředním motivem jeho tvorby. • před 20 lety (19. 3. 2002) vznikly tzv. „malé okresy“?
Vytvořil světově ojedinělou kolekci dokumentující Šlo o 194 obcí včetně Dačic, které byly stanoveny jako obce
padesátileté období českého chovatelství. Jeho dílo s pověřeným obecním úřadem 3. stupně s rozšířenou pravomocí.
obsahuje více než 900 grafických listů, nejznámější • před 15 lety (v lednu roku 2007) zasáhl Dačicko orkán Kyrill?
grafikou je „Hořící stáj“. Podílel se také na vzniku našich poštovních Poškodil několik střech, poté napadlo hodně sněhu, který spo-
známek. V roce 1956 byla vydána poštovní známka v sérii Sport – lu se silným větrem způsobil kalamitu v lesích – polámání lesního
„Velká pardubická steeple-chase“. Byl dlouholetým ilustrátorem porostu.
časopisu Náš chov a aktivním jezdcem, trenérem a rozhodčím jez- Zdeňka Králíková, odbor kultury a cestovního ruchu
deckých soutěží. Jeho dlouholetým rádcem byl Max Švabinský.
• před 100 lety 10. 3. 1922 byl usnesením obecního zastupitel- Matěj Mikšíček (*3. 2. 1815
stva ustanoven první kronikář?
Byl jím Jan Žahourek, městský sekretář. Kronikářem byl svého toužín – †12. 3. 1892 brno)
času také Zdeněk Jindra, dlouholetý tajemník MěNV, který stál
u zrodu novin „Město Dačice informuje“. Letos je tomu 20 let, Dne 12. března 2022 uplyne 130 let od úmrtí patrona da-
kdy ve věku 65 let zemřel a novým kronikářem se stal jeho syn čické knihovny – sběratele lidové slovesnosti, novináře a bu-
PaedDr. Vítězslav Jindra. Od roku 2008 je kronikářkou města paní ditele Matěje Mikšíčka.
Miloslava Slavíková. Jeho život a osudy jsou podrobně zpracovány v několika stu-
• před 100 lety se narodil v Dačicích Miloš Nosek (*1. 3. 1922 – dentských pracích, hodně materiálů o něm najdou zájemci jak
† 18. 12. 1978), univerzitní profesor, RNDr., DrSc., fyzický v městském muzeu, tak v knihovně. Stále vychází jeho pohádky,
geograf a klimatolog? Moravská zemská knihovna v Brně jich řadu zdigitalizovala a jsou
Narodil se v rodině truhláře. Rodné město, jeho okolí a přírodu přístupné online. Na fasádě máme reliéf od dačické výtvarnice Vla-
vřele miloval a po celý život se do Dačic rád a často vracel. Vystudo- ďky Vávrů, v knihovně Mikšíčkovu dřevěnou sochu z Dačické řežby
val reálné gymnázium v Telči a až do konce 2. sv. války byl totálně od Jozefa Gabaje, ke koupi jsou v knihovně i jeho pohádky Klipy
nasazen. Poté studoval zeměpis a dějepis na přírodovědecké fakul- klap. Na dačickém novém hřbitově bylo v roce 2021 opraveno hro-
tě v Brně a postupem času získával další vědecké a pedagogické bové místo Matěje Mikšíčka i jeho ženy Veroniky. Pohádky jsou pro
hodnosti v oblasti geografických a přírodních věd, meteorologie vývoj dětí nesmírně důležité, jsou o tom napsány stohy knih, tož
a klimatologie. V těchto oborech byl vynikajícím pedagogem až půjdete procházkou, zavítejte i na místo posledního odpočinku
a odborníkem, průkopníkem nových směrů ve vědecké i peda- tohoto významného dačického rodáka.
gogické práci. Svou práci orientoval především na problematiku K připomenutí krátká pohádka o CHYTRÉM LHÁŘI
kolísání podnebí, aplikaci statistických metod v klimatologii a na Byla jedna princezna, která dala rozhlásit po celém království, že
klimatografii ČSSR, především Moravy a města Brna. si nevezme za manžela nikoho jiného, leč kdo by jí uměl tak zalha-
• před 50 lety (v roce 1972) byl vydán první Dačický zpravo- ti, že by se tomu podivila a nedala mu za pravdu. Hoj, bylo tu na-
daj? jednou namlouvačů, že si nestačili podávat dveře. Každý vynaložil
Jednalo se o dvouměsíčník a začal ho vydávat tehdejší městský všecku svou chytrost, aby ji nejlépe obelhal. Princezna však všem
národní výbor. statečně odolávala a neřekla ani na ty nejvtipnější lži nic jiného, leč,
• před 45 lety (28. 3. 1977) byl postaven první panelový dům že to všechno může být pravda.
na Červeném vrchu? Mezi jinými přišel také chudý mládenec a jal se takto lháti: „Milá
Na sídlišti mělo být vystavěno dle plánu 351 bytů. princezno, jednou jsem sel konopí. Jedno mi vyrostlo až do nebe.
• před 40 lety (5. 1. 1982) začala stavba obchodního domu na Vylezl jsem si po něm nahoru a procházel jsem se po nebi. „To
Palackého náměstí? všechno může být pravda!“ kývala princezna. Pokračoval: „Nikde
Současný OD Prior byl postaven na místě zbouraných domů jsem nic neviděl, leč v koutku hromádku pšeničných otrub. Z těch
čp. 51, 52 a 53. jsem si upletl provaz a pustil jsem se po něm dolů. Když jsem už
přicházel dolů, vidím, že se mi nedostává provazu. Nezbylo nic ji-
• před 30 lety (1. 1. 1992) byla zřízena samostatná příspěvko- ného, než abych ten zbytek na zem doskočil. Skočím, ale zapadl
vá organizace Technické služby Dačice? jsem až po krk do země. Šel jsem domů pro motyku a šťastně se
Prvním ředitelem byl Svatopluk Rod. vykopal.“ Na to všechno princezna pořád jen přisvědčovala a říkala:
• před 25 lety (březen 1997) byla otevřena nová expozice „To všechno může být pravda.“ „A ještě,“ dí on dále, „jak jsem byl
v muzeu? v tom nebi, váš pantáta tam pásl ovce!“ „To nemůže být pravda!“
Jde o výběr z grafické tvorby Maxe Švabinského, který zemřel skočila mu princezna rozhořčeně do řeči a musela si vzít chudého
před 60 lety (v roce 1962). Max Švabinský (*17. 9. 1873) byl pre- mládence za manžela.
cizní malíř se smyslem pro detail. V muzeu najdete průřez celou Zdeňka Chadimová, ředitelka knihovny
jeho tvorbou – padesát grafických listů na různé motivy: přírodu, Gratulace
ženskou krásu, náboženské motivy, portréty osobností jeho doby,
návrhy známek a bankovek. Patří ke generaci umělců, kteří polo- Na začátku února oslavil neuvěřitelné 80. naro-
žili základy našeho moderního výtvarného umění 20. století. Vel- zeniny pan Josef Poukar z Malého Pěčína. Zástupci
kou měrou se podílel na zviditelnění českého výtvarného umění obce popřáli oslavenci hodně štěstí, mnoho život-
v celé Evropě. Za zásluhy o české malířství byl poctěn v roce 1943 ního elánu a hlavně pevné zdraví. Blahopřejeme.
čestným občanstvím města. Ludmila Norbertová, kronikářka

3