Page 12 - Zpravodaj BB 12_21

Brumov • Bylnice • Svatý Štěpán • Sidonie

PSTRUZI V NAŠEM REGIONU

Ještě před 20 lety byly potoky, které spravuje pstruhových potoků musíme doplňovat nakou- zvu. Výbor pobočného spolku Slavičín MRS Brno
pobočný spolek Slavičín MRS Brno, vyhledávány penou násadou. Vlivem těchto skutečností klesl proto děkuje městu Slavičín a městu Brumov-
rybáři z důvodu kvalitního zarybnění pstruhem prodej pstruhových povolenek, v současné době Bylnice za přiznání programové dotace „Chovné
potočním. Na pstruhových revírech Vlára a Klo- je vydáno cca 25 pstruhových povolenek, což není potoky, odchov pstruha obecného“. Poskytnuté
boučka bylo ročně chyceno více jak 3500 ks ani 10% vydávaných povolenek v letech před ro- finanční prostředky byly pobočným spolkem po-
pstruhů obecných a roční násada činila 5000 ks kem 2005. užity na nákup plůdku pstruha obecného, který
pstruha obecného v délce cca 15 cm. Násadu Z příspěvků našich členů jsme dříve vraceli příro- byl vysazen do chovných potoků. Před vysazením
jsme odchovávali ve vlastních chovných potocích. dě to, co jsme si vzali. Dnes si netroufám odhad- plůdku byly chovné potoky zloveny a odchovaná
V poslední době vlivem vysychání potoků, zvýše- nout, jak malé je procento dřívějšího zarybnění. násada byla vysazena do pstruhových revírů.
ní počtu predátorů (kormorán, volavka, vydra) je V dnešní době končí dlouhodobě hospodaření S pozdravem Petrův zdar
chyceno v našich pstruhových revírech do 300 ks na pstruhových revírech v červených číslech. Naše
pstruhů potočních s menší průměrnou délkou. žádosti o výpomoc uchovat pstruha obecného Ing. Zdeněk Juřík, předseda PS Slavičín
Klesl také výnos z chovných potoků a obsádku jako původní druh v našich potocích našly ode-

STŘÍPKY Z NAŠÍ HISTORIE • BYLNICKÁ CIHELNA

Kousek za železničním mostem na cestě z Bylnice do Štítné nad Vláří stávala obce se nacházela i kvalitní bílá hlína (s vysokým obsahem vápence), která
panská cihelna, dnes už zaniklá. Cihelna původně patřila panství Brumov se hodila na výrobu keramiky. Cihly zde vyrobené byly používány hlavně pro
a dle starých map víme, že v lokalitě stála už ve druhé polovině 18. století, vlastní potřeby panství, posléze velkostatku. Dále je užívali lidé na stavbu
ale přesné datum jejího založení známo není. V polovině 19. století se stala svých domů, kdy od 18. století se postupně opouštělo od stavby domů ze
po zrušení panství majetkem brumovského velkostatku. Po roce 1945 do- dřeva, doposud v oblasti obvyklé, a přistupovalo se ke stavbě domů z cihel
šlo k jejímu zestátnění, obec Bylnice tehdy požadovala modernizaci cihelny pálených či vepřovic. Bylo to jednak z důvodů protipožárních, kdy dvorský
přistavěním kruhové pece, vzhledem k dostatečným zásobám kvalitní hlíny dekret z r. 1816 zakazoval stavět domy ze dřeva. Podobné dekrety byly vy-
v okolí. Tímto by zajistila pokračování výroby a zaměstnání pro část svých dány už dříve, obyvatelstvo ale nejevilo moc ochotu je dodržovat vzhledem
obyvatel, navíc v okolních vesnicích se žádné cihelny nenacházely. Navzdory k nákladnosti zděných staveb. Dalším důvodem bylo, že dřevěné stavby za-
proklamacím ONV Valašské Klobouky o zachování provozu byla cihelna na- čaly být brány jako něco zastaralého a rolníci se i v rámci svých omezených
konec zrušena a v roce 1969 asanována. finančních možností snažili stavět stavby zděné, aby se vyrovnali lidem z vět-
O samotném provozu cihelny se dochovalo minimum informací, dá se tedy ších měst. Přispěl k tomu i dvorský dekret z roku 1819, který poddaným
rekonstruovat jen na základě analogií z jiných podniků tohoto typu. Až umožňoval na svých pozemcích pálit cihly pro prodej a vlastní potřebu.
do 19. století se většina prací v cihelnách dělala ručně. Cihlářská hlína se Dle dochovaného architektonického plánu víme, že cihelna se ve 20. letech
nakopala a následně se rozmělnila, přes zimu se nechala přemrznout, aby minulého století skládala ze tří budov obdélníkového půdorysu postavených
se zjemnila. Poté se do ní přidaly ostřící, tavící, barvící látky a smíchala se ze dřeva a pevného zdiva, tyto sloužily k výrobě cihel, jejich sušení a usklad-
s vodou, vlhkou hlínou se plnily dřevěné formy na cihly. Cihly se následně nění. Cihly se pálily ve dvou pecích, což byly stavby zděné čtvercového pů-
nechaly vyschnout na vzduchu v tzv. sušárnách, poté se dávaly do pecí, kde dorysu. U jedné pece se nacházelo i malé obydlí cihláře. U cihelny stálo také
se postupně teplota navyšovala na 1000-1600°C, aby zboží získalo požado- obytné stavení obdélníkového půdorysu spojené s chlévem, kde nejspíše
vanou pevnost. V pecích se topilo původně dřevem, od 19. století se stále bydlel další pracovník z cihelny. V roce 1939 byla výroba v cihelně částečně
více užívalo uhlí. Během druhé poloviny 19. století se ve výrobě cihel začala modernizována, kdy se cihly začaly vyrábět strojově a vypalovaly se v čtyř-
prosazovat mechanizace, jako třeba stroje na těžení hlíny, mlýny na míchání komorové kruhové peci. Tehdy v cihelně pracovalo kolem 15 zaměstnanců
hlíny či lisy na výrobu vlastních cihel. Cihly se také značkovaly, kdy se do nich a ročně mohla vyrobit až 1 600 000 cihel. Po znárodnění cihelny v roce 1945
obtiskovaly tzv. kolky se znakem výrobce či zadavatele výroby. v ní výroba ustala a už nebyla obnovena.
V Bylnici se cihlářská hlína těžila v bezprostřední blízkosti cihelny, v katastru Pavel Mašláň

12 prosinec 2021 • ročník XXVII • číslo 12