Page 9 - Zpravodaj_bb_04_21

Život ve městě

STŘÍPKY Z NAŠÍ HISTORIE • MORAVSKÝ DĚJEPISEC JAN JIŘÍ STŘEDOVSKÝ

vycházel často z nepravdivých informací a kde ztraceny. V Stavebních kamenech sestavil mimo
se mu nedostávalo pramenů, používal svoji jiné první seznam moravských učenců a vytvořil
fantazii. Jeho poslední vydaný spis Rubinus zde návrh moravské vlastivědné encyklopedie,
Moraviae (Moravský rubín, 1712) je přepracovaný kde jsou hesla z oblasti zeměpisu, hospodářství,
životopis kněze Jana Sarkandera, který měl kultury, přírodopisu, mytologie a mnoha dalších
podpořit snahy o jeho svatořečení. Ve stádiu oborů. Je škoda, že předčasná smrt mu zabránila
rukopisů zůstaly Středovského dvě největší v dokončení díla, protože kompilát podaného
práce, ve kterých chtěl završit svůj zájem o dějiny rozsahu byl vytvořen až na konci 19. století.
Moravy, jedenáctidílná Apographa Moraviae sive Středovský se zařadil do řady barokních dějepisců,
Copiae variarum litterarum (Opisy rozličných kteří propojovali historii náboženskou i světskou.
moravských listin) a pětidílná Caementa historica Měl silné vlastenecké cítění a snažil se o podporu
sive Apparatus pro conficiendis universalibus historické svébytnosti Moravy, kdy v jeho pracích
Moraviae chronicis (Stavební kameny dějin je vidět obdiv k moravské minulosti (moravští
neboli nástroje k napsání celkových moravských patrioti tak mohou úctu ke Středovského dílu
dějin). V Opisech shromáždil a přepsal úctyhodné projevit přihlášením se k moravské národnosti
množství historických pramenů (listin, privilegií, během probíhajícího sčítání obyvatel).
soudních akt, materiálů k dějinám politickým Pavel Mašláň
i církevním), z nichž některé jsou dnes už

Brumovský rodák Jan Jiří Ignác Středovský byl
katolický kněz, spisovatel a historik zabývající
se hlavně dějinami Moravy. Narodil se 16. dubna
1679, jeho otec Melichar působil jako správce
části brumovského panství patřící hraběnce
Forgáčové. Otec úřadoval v českém jazyku, což
v tomto období nebylo příliš obvyklé a nejspíš
ovlivnil syna v jeho moravském patriotismu.
Po absolvování obecné školy v Brumově nastoupil
Středovský na jezuitské gymnázium v Uherském
Hradišti, po něm studoval dva roky filozofii
ve Vídni a další čtyři roky bohosloví v Olomouci,
kde jej 10. 6. 1702 vysvětili na kněze. V lednu 1703
byl jmenován farářem v Pavlovicích u Přerova,
díky přízni Jiřího Fridricha z Oppersdorfu, u nějž
působil jako kaplan. V Pavlovicích působil až
do své smrti na tuberkulózu 18. srpna 1713 a je
zde i pochován. V roce 1992 byla na farním úřadě
v Brumově odhalena Středovskému pamětní
deska s jeho podobiznou.
Středovský se během svého krátkého života stal
autorem několika knih, které se převážně věnují
dějinám Moravy. Pokračoval tím v rodinné tradici,
kdy paměti na události své doby měli sepisovat
jeho praděd, děd i otec, naneštěstí tyto zápisky
zničil požár. Středovský chtěl napsat ucelené
dějiny Moravy, protože „velké činy stávají se
nesmrtelnými teprve vylíčením historiků“.
Středovský ve svém díle popisuje Moravu jako
historicky svébytnou zemi a samotné Moravany
bere jako historický národ na roveň s Čechy,
Poláky, či Rusi. Ve spise Mercurius Moraviae
memorabilium (Hlasatel moravské slávy, 1705)
se zabývá nejstaršími dějinami Moravy a také
obhajobou slovanského jazyka. Další dílo Sacra
Moraviae historia sive vita Sanctorum Cyrilli et
Methudii genere civium Romanarum (Dějiny sv.
Moravy a životů sv. Cyrila a Metoděje, 1710) se
věnuje slovanským věrozvěstům a dále historii
olomouckého biskupství. Ve svých historických
pracích projevil Středovský velkou sečtělost
a znalosti dějin země. Naneštěstí k historickým
pramenům přistupoval dost nekriticky, kdy J. Středovský - Hlasatel moravské slávy - titulní list

www.brumov-bylnice.cz • zpravodaj@brumov-bylnice.cz 9