Page 8 - Chytrý zpravodaj - Brumov-Bylnice 07/2022

Brumov • Bylnice • Svatý Štěpán • Sidonie

STŘÍPKY Z NAŠÍ HISTORIE • CHOV OVCÍ

Ovce v minulosti patřily v oblasti jižního Valaš-
ska k nejrozšířenějším hospodářským zvířatům
a zároveň je zde chovali specifickým salašnickým
způsobem, který na Brumovsko postupně rozšířili
valašští pastevci v 16. století z hor na Vsetínsku
a na uherské straně hranice. Na panství Brumov
sice nedosáhlo salašnictví takové intenzity jako
na Vsetínsku či Rožnovsku, ale i zde se uchyti-
lo a ovlivnilo život místních obyvatel a to nejen
z hospodářského hlediska, ale i kulturního. Místní
oblast byla v době příchodu valašských pastevců
už hojně osídlena, a proto se zde salašnictví sta-
lo pouze doplňkem obživy pro lidi z vesnic, a ne
primární zdroj výdělku jako třeba v Beskydech.
Lidé chovali ovce už před příchodem valachů, ale
odlišným způsobem. Původně byly ovce chovány
hlavně pro vlnu a maso a pásli je hlavně na úho-
rech v okolí vesnic. Oproti tomu salašnický způsob
chovu byl zaměřen převážně na mléčnou produk-
ci a výrobu sýrů a stáda ovcí se pásla na loukách Pasinky na Holém vrchu
ve vyšších polohách vzniklých vyklučením lesa. Při
salašnictví se stáda ovcí na jaře vyháněla na sala- Košár bylo možné přesouvat, půda po něm byla k proměně tradičního zemědělství, kdy se mění
še, kde byla až do podzimu, aby následně přezimo- dobře prohnojená a po skončení pastvy vyhledá- obdělávání půdy a více se rozšiřuje chov hovězího
vala u svých majitelů. Chov ovcí se postupně stal vaná zemědělci jako místo pro pole. Jinak bača dobytka, a to právě na úkor ovcí. Chov ovcí při
významným zdrojem prostředků pro hospodáře stádo vodil po pasínkách, aby ovce měly dost hospodářství tak pozvolna ztrácel na významu.
a kvůli zisku jej provozovali i majitelé panství. Ale kvalitní trávy a dávaly dobré mléko. Pasínky se V souvislosti s tím nastává i postupné zalesňování
zatímco na třeba na Vsetínsku jsou doloženy pan- dělily dle majitelů na panské, obecní, soukromé bývalých pastvin. Například část pastvin zarostla
ské salaše, kde vrchnost chovala několik set kusů a singulární. Většina pasínků se nacházela hlavně v Hložci a za Březovou bukovým náletem, některé
ovcí, na Brumovsku tak rozšířeny nebyly. Víme, že v okolí Holého vrchu a Maděrovce, jejich součástí bývalé panské pasínky nechali majitelé velkostat-
v 18. století se chovaly ovce na panském dvoře Pe- byly i jednoduché dřevěné koliby, kde se zpraco- ku zase zalesnit smrkem.
trostudna, ale zde se nejspíš nejednalo o horskou vávaly mléčné výrobky a přes léto zde bydleli ba- Tento trend pokračoval až do I. světové války.
salaš, jako spíš o stáj a hospodářský dvůr, kde byl čové, kteří zpracovávali mléko na sýry. Mimo to Po ní se počty ovcí na Brumovsku o něco zvýšily,
mimo ovcí ustájen i skot. Další původně panská jsou zaznamenány i případy, kdy se ovce odváděly kdy vznikly dvě nové menší salaše na Holém vr-
salaš, fungující do konce 19. století poblíž Brumo- do salaší na slovenskou stranu hranice. chu, o které se staral jeden bača z Bylnice a druhý
va, byla propachtovaná soukromníkovi. Nejvíce ovcí se v oblasti chovalo přibližně do 19. z Nedašova. Po konci II. světové války salašnictví
Zemědělci v Brumově či Bylnici chovali v jed- století, během něj začaly postupně počty chova- na Brumovsku zaniklo, kdy lidé většinu svých
notlivých usedlostech většinou jen pár ovcí, jen ných kusů klesat, to bylo způsobeno více faktory. ovcí prodali. V okolí se pak salašnictví udrželo
na větších hospodářstvích měli 10 a více kusů. Jednak chov přestával být výnosný, jelikož díky jen na Nedašovsku. Dnes se chov ovcí opět těší
Přes zimu bývaly ovce na dvoře majitele v ovčíně, konkurenci levné vlny ze zámoří (Austrálie, Nový oblibě, ovšem už se děje jiným způsobem než ho
kde je krmili hlavně letinou. Zde se rodila i jehňa- Zéland, Jižní Afrika) přestali velcí zpracovate- praktikovali v minulosti. O rozšíření salašnictví
ta, pokud byla moc velká zima, tak je brali v prv- lé vlny s jejím výkupem u drobných zemědělců svědčí dodnes místní názvy některých lokalit,
ních týdnech života do domu, kde žili společně na Valašsku. Dále se omezovala dříve hodně roz- které souvisejí s pastevectvím. Jedná se třeba
s rodinou hospodáře kvůli teplu. V dubnu jehňata šířená pastva ovcí v lese, kde ovce poškozovaly o louky v lese nad Svatým Štěpánem Bryndza či
oddělili od stáda, které se vyhnalo na salaše a tam mladý porost, jelikož majitelé panství začali více Košárka, dokladující dřívější intenzivní pastvu do-
bylo až do podzimu. U salaše byla ohrada zvaná dbát o kvalitu svých lesů kvůli zisku. A v nepo- bytka v lese.
košár, do níž se ovce zavíraly na noc a při dojení. slední řadě došlo během 19. století na Valašsku Pavel Mašláň
KULTURNÍ LÉTO 2022 V BRUMOVĚ-BYLNICI ZAHÁJIL MANŽELSKÝ ČTYŘÚHELNÍK NA HORÁCH

Kdo má vynášet smetí, proč se chlapi nikdy nepta- podporu kulturních aktivit a akcí regionálního z protagonistů filmu je totiž místní rodák Daniel
jí na cestu a jak se správně vymačkává zubní pas- významu. Klasická divadelní představení tak letos Horečný, kterého přivítáme na pódiu před uvede-
ta? Nejen o tom pojednává divadelní představení doplní vystoupení místních ochotnických spolků ním filmu. Mezi hudební tělesa, která v létě roze-
Manželský čtyřúhelník na horách, které v sobotu DOHORY z Brumova-Bylnice a TAK-TAK z Lidečka. zní hradby, patří místní dechová hudba Brumov-
11. června 2022 odstartovalo nabitý program Chybět nebudou ani odpolední pohádky pro děti. janka a koncert kapely Fleret.
Kulturního léta 2022 v Brumově-Bylnici. V hlav- Letošní ročník přináší novinku v projekci letních S letními prázdninami se rozloučíme folklorním
ních rolích se divákům představila Ivana Jirešová, kin. Kromě promítání v hradním amfiteátru za- tanečně-hudebním pořadem Vojenského umě-
Dana Homolová, Vladimír Kratina a Martin Sitta. míříme na přelomu letních prázdnin na výletiště leckého souboru Ondráš, který si pro vystoupe-
Kulturní léto v Brumově-Bylnici je každoročně Rafandov do Svatého Štěpána, kde od čtvrtka ní v kulturním domě připravil ojedinělý divadel-
spojováno s nezapomenutelnou atmosférou am- 29. 7. do pondělí 1. 8. 2022 hostíme Kinemato- ně–taneční projekt „kRok za kRokem“ inspirující
fiteátru hradu Brumov, který divákům nabízí oje- graf bratří Čadíků, charitativní projekt, který se se v tradičním folkloru. A kulturnímu létu 2022
dinělé kulisy s hvězdami nad hlavou. I letos hrad každoročně rozjíždí do desítek měst v České i Slo- dáme v září definitivně sbohem akcí Strašidelný
Brumov láká návštěvníky na nejrůznější akce, venské republice. Vstupné na projekce v Česku je hrad a Svatováclavskými slavnostmi na náměstí
mezi kterými najdou své favority děti i dospělí. dobrovolné a vybraný obnos je vždy věnován na v Brumově-Bylnici.
Nabídku každoročních divadelních představení dobročinné účely. Podrobný program kulturního léta naleznete na
pod širým nebem jsme letos rozšířili, a to i díky Do nabídky letních kin jsme zařadili českou kome- www.brumov-bylnice.cz/kalendar-akci/.
získané dotaci Zlínského kraje z Programu na dii Mimořádná událost, a to ne náhodou. Jedním Mgr. Michaela Krůželová,
Odbor cestovního ruchu, kultury a sportu

8 červenec 2022 • ročník XXVIII • číslo 7