Page 12 - Chytrý zpravodaj - Blansko 08/2022

číslo 8 24. června 2022 12

Autor plakety Jindřicha Zdíka po letech odhalen

SOCHAŘ JAN NECKAŘ POCHÁZEL Z BLANENSKA, DÍLO SVÉHO TATÍNKA OBJEVILA PO LETECH JEHO DCERA

ajímavé spojení, Zajímavé propojení autora Když bylo Janovi čtrnáct let, Laudy (1898–1959) a sochaře
o němž Blanenští ne- s jeho rodištěm si blanenští objevil v kalendáři inzerát br- a medailéra profesora Otakara
měli donedávna tuše- farníci připomněli při mši sva- něnské řezbářské dílny zamě- Španiela (1881–1955). Kromě
Zní, pomohla odhalit té uspořádané k výročí 20 let řené na chrámové umění a to těchto vynikajících umělců, kte-
náhoda. Díky ní se potvrdilo, od úmrtí Jana Neckaře. Té se ho velmi oslovilo. Poprosil ro- ří mu předali mnoho znalostí
že autorem plakety biskupa zúčastnila i autorova dcera se diče, aby mu umožnili nastoupit a zkušeností, vzpomíná Jan
Jindřicha Zdíka, který nechal svým manželem. do učení v této dílně. Byl přijat Neckař na další osobnosti,
založit kostel sv. Martina a od roku 1940 se v Brně začal jako například historika umě-
v Blansku, je akademický so- ŽIVOTOPIS AKADEMIC- učit řezbářem. Svou práci hned ní profesora Václava Viléma
chař Jan Neckař, rodák z Rá- KÉHO SOCHAŘE JANA od počátku spojuje se službou Štecha (1885–1974), socha-
ječka. Na dílo svého otce, kte- NECKAŘE Bohu. Přihlásil se do večerního ře profesora Bedřicha Stefana
ré zdobí prostranství u vstupu Jan kurzu modelování v brněnské (1896–1982).
do kostela na Starém Blansku, Neckař Škole uměleckých řemesel, ku- V Praze se seznámil se sku-
narazila při návštěvě tatínkova se naro- puje si knihy o umění a sezna- pinou vysokoškoláků sdruže-
rodného kraje autorova dcera dil 25. muje se s díly slavných malířů ných v kroužku založeném Pamětní deska u kostela sv. Martina. FOTO: Pavla Komárková
Dobroslava Neckařová. č e r vn a a sochařů, především těch, je- katolickým knězem Josefem
„Dědeček s babičkou mají 1926 jichž dílo mělo duchovní směr. Zvěřinou. Byl to vzdělaný muž, a účastnili se přednášek, modli- Mezi jeho významné restau-
hrob v Ráječku, já tam jezdím. v Ráječ- V roce 1944 složil závěrečnou který umění rozuměl, studoval teb a exercicií, které dominikáni rátorské práce patří: rekonstruk-
Při jednom z návratů jsem se ku v chu- učňovskou zkoušku a něko- ho na Sorboně v Paříži. Mladý pořádali. ce barokní balustrády v kapli
rozhodla podívat ke kostelu dé rodi- lik měsíců poté pracuje jako Jan Neckař se účastní exercicií, Do roku 1968 se Jan Neckař Božího těla v Olomouci, rekon-
v Blansku. K mému překvapení ně, jeho řezbář. Poslední měsíce války které P. Zvěřina vede pro české zaměřoval hlavně na vlastní so- strukce řezeb v pražském kos-
jsem tady uviděla tatínkovu pla- otec byl zedník. Oba rodiče byl totálně nasazen v povrcho- a slovenské výtvarníky. Přizná- chařskou tvorbu a stal se auto- tele sv. Tomáše, restaurování
ketu, která je umístěna i v Dómě byli obyčejní, hluboce věřící vých dolech pro těžbu sléváren- vá, že ho to utvrdilo v úmyslu rem řady volných figur, reliéfů v zámeckém kostele v Mnicho-
sv. Václava v Olomouci,“ popsa- lidé. Malý Jan absolvoval ve své ských písků. sloužit svým uměním Bohu. a portrétních bust, uplatnil se vě Hradišti, oprava barokní ka-
la Dobroslava Neckařová. „On rodné vesnici obecnou školu Po skončení války složil Záhy přišel únor 1948 a při- v oboru plastické výzdoby archi- zatelny v kostele v Uničově, re-
by byl určitě rád, že zde plaketa a do měšťanky chodil do sou- úspěšně přijímací zkoušky a od nesl změny poměrů ve společ- tektury, vytvořil řadu památníků, staurování výzdoby hlavního
je, jen jsem nechápala, jak se sední obce Rájec nad Svitavou září 1945 zahájil studium na nosti. V roce 1949 proběhly pro- drobných plastik a také medai- sálu bývalého kláštera Hradis-
sem dostala, byl to trochu šok,“ (dnešní město Rájec-Jestřebí). čtyřleté Škole uměleckých ře- věrky, kterými neprošli mnozí lí. Po roce 1968 přibyly v jeho ko v Olomouci, především však
vysvětlila profesí architektka. Již v útlém dětství se u chlapce mesel v Brně. Po roce studia Neckařovi kolegové. I on byl při- tvorbě restaurátorské práce, restaurování plastické výzdoby
Při zkoumání plakety projevovalo výtvarné nadání, se společně s kamarádem roz- praven ze školy odejít, své ná- především dřevěných plastik varhan, hlavního oltáře a boč-
v Blansku navíc odhalila no- velmi ho bavila práce s dřevem, hodli zkusit štěstí a dostat se boženské přesvědčení při pro- a řezeb. Své umění předsta- ních kaplí v olomouckém kos-
vinku. „Součástí plakety je vyřezával různé panáčky a zví- přímo na Akademii výtvarných věrkách přiznal, nic nezapřel. voval pravidelně na členských tele Panny Marie Sněžné, kte-
i tatínkův monogram, to mě řátka. Jeho schopností si všiml umění v Praze. Přestože neměl Díky tomu, že měl velmi dobrý výstavách Českého svazu vý- ré trvalo nepřetržitě dvacet let
překvapilo, v Olomouci jsem rájecký učitel Oldřich Blažek, maturitu, byl po úspěšném slo- prospěch a že pocházel z chu- tvarných umělců, dále pak na (1974–1994).
si ho nevšimla, v katedrále je který doporučil rodičům, aby žení talentových zkoušek při- dé proletářské rodiny, prověrka- Přehlídce mladých výtvarníků Téměř třicet let pracoval
příšeří,“ poodhalila Dobroslava ho dali do učení, kde by mohl jat. V letech 1947–1953 stu- mi nakonec s jistými připomín- v Brně (1961), na výstavě Olo- umělec na jednotlivých zasta-
Neckařová. pracovat se dřevem. duje u sochaře profesora Jana kami prošel. Studium úspěšně moučtí výtvarníci k 40. výročí veních křížové cesty, která od
dokončil a jeho závěrečná prá- osvobození v Olomouci (1985) poloviny 90. let zdobí interiér
ce byla vybrána na přehlídku a dalších. kostela sv. Cyrila a Metoděje
československého výtvarného Z jeho děl uvádíme: busta hu- v Olomouci-Hejčíně, kde působí
umění pořádanou v Jízdárně debního skladatele Petra Ebena konvent karmelitánů, kteří se
Pražského hradu (plastika je (1953), portrét paní B. (1953), o dokončení tohoto velkého díla
v současnosti v majetku Muzea reliéf Dukla (1956), reliéf Milenci zasloužili. Jedno ze zastavení
umění v Olomouci). pro plastickou výzdobu obřadní křížové cesty je umístěno na
Následovalo dvacet šest síně ve Velké Bystřici (1958), hrobu Václava a Marie Necka-
měsíců vojenské služby, pro- busta boskovického lékaře řových v rodném Ráječku. V zá-
tože Jan Neckař „sloužil za Če- MUDr. Mareše (1960), Památ- věru svého života pracoval Jan
pičky“, domů z vojny se vrátil ve ník osvobození ve Velké Bystřici Neckař, který sám sebe kdysi
svých třiceti letech. V roce 1957 (1960), Rudoarmějec (1961), nazval dělníkem ve sužbách Bo-
se v Praze oženil s Dobrosla- plastika Šlechtitelka v Horní žích, na reliéfech Matky Terezy
vou Prostějovskou, profesorkou Moštěnici (1962), medaile 750 a lékaře Alberta Schweitzera,
výtvarné výchovy, se kterou se let města Bruntálu (1963), me- bojovníka proti lepře. Zemřel
seznámil v době studií. Žili nej- daile papeže Jana XXIII. (1963), neočekávaně 16. května 2002
dříve ve Velké Bystřici, kde man- medaile Krále Jiřího z Poděbrad ve věku nedožitých 76 let.
želka učila na základní škole. (1964), pamětní deska II. Vati- > Eva Nečasová
Narodily se jim dvě dcery Dob- kánský koncil (1965) reliéf pro a Dobroslava Neckařová,
roslava a Jana. Po pěti letech čistírnu vody v Jeseníku (1966), s využitím farního časo-
se celá rodina přestěhovala do medaile olomouckého biskupa pisu Hejčínské oko (Zpravo-
Setkání u pamětní desky u kostela sv. Martina – zleva farář Jiří Kaňa, Dobroslava Neckařová a sta- Olomouce. Zde pravidelně na- Jindřicha Zdíka (1978), plaketa daj farnosti sv. Cyrila a Me-
rosta Blanska Jiří Crha. FOTO: Pavla Komárková vštěvovali Dominikánský kostel Karla IV. (1978). toděje v Olomouci-Hejčíně)

Učitelé se utkali v bowlingu

Historii vzrostlé lípy, která dominuje prostranství přes ZŠ a MŠ Dvorská, poodhalil sraz spolužá-
ků po 52 letech. Lípu totiž v roce 1970 zasadili žáci tehdejší 9.C. spolu s jejich třídním učitelem
Vladimírem Večeřou. Do kořenů stromu tehdy vložili i vzkaz v lahvi a také seznam všech 32 žáků
třídy. „Říkal nám, že se u lípy třeba za 50 let sejdeme, a že z ní určitě už bude velký zelený strom. V bowlingovém centru Blansko se uskutečnil přebor zaměstnanců škol a školských zařízení. Ve
A že kdykoliv pojedeme okolo školy a uvidíme jej, vzpomeneme si na svou třídu i na to, jak jsme spolupráci se ZŠ TGM Blansko byly na všechny školy okresu zaslány propozice. Reagovalo devět
lípu sázeli. Měl pravdu,“ potvrdila Libuše Štrajtová, která se v polovině června s bývalými spolužá- škol. Některá přihlásila jedno družstvo, ale byli tací, kteří přihlásili tři (družstva byla tvořena třemi
ky u lípy setkala. Na třídní sraz přijelo z celé země i zahraničí více než pět desítek zástupců všech hráči, podmínkou byla jedna žena v týmu). A je až neuvěřitelné, že všechna přihlášená družstva se
čtyř devátých tříd, které v roce 1972 školu opouštěly. Součástí setkání byla také prohlídka školy dostavila. Několik družstev bylo složeno výhradně z žen. Každý účastník absolvoval dvakrát deset
pod vedením ředitele Dušana Krumnikla. Právě na ZŠ a MŠ Dvorská už po prázdninách nastoupí hodů. Byly k vidění hody hodné profesionálů, ale i ty méně zdařilé, co čistily kanálky. Na snímku
hned čtyři třídy prvňáčků. FOTO: Pavla Komárková vítězné družstvo ZŠ a MŠ Dvorská. FOTO: Josef Jalový, ZŠ TGM